Zelená skalice: jak ji využít na zahradě

Zelená skalice je krystalický prášek světle zelené barvy snadno rozpustný ve vodě. Zabraňuje nedostatku železa a síry u rostlin, pomáhá při likvidaci mechů a lišejníků a slouží jako základní hnojivo. Jak ji na zahradě správně využít a nedopustit se chyb?

Obrubník porostlý mechem si říká o postřik zelenou skalicí

Chemický název zelené skalice je síran železnatý, vzorec FeSO₄.7H₂O. Obsahuje vysoký podíl železa a síry: 17,7% Fe + 31,5% So4. Dříve se této sloučenině říkalo zelený vitriol.

• Železo je důležitou součástí listové zeleně zejména u jádrovin, peckovin, rybízu a vinné révy. Napomáhá tvorbě chlorofylu a enzymatickým procesům. Když rostlinám chybí, získají ho právě ze zelené skalice.
• Síra jako součást aromatických a antiseptických látek v rostlinách pomáhá aktivovat enzymy a stimuluje tvorbu vitamínů. Je důležitá ve výživě cibulové zeleniny.

Výhody zelené skalice

• zabraňuje vzniku chloróz na listech vlivem nedostatku železa,
• zvyšuje produkci chlorofylu v rostlinách,
• zvyšuje cukernatost plodů,
• pomáhá ničit mechy a lišejníky,
• při správném použití je bezpečná pro životní prostředí a lidské zdraví.

Použití zelené skalice

Zelená skalice je vhodná pro postřik ovocných stromů a vinné révy proti mechům a lišejníkům. Má kyselé pH a při kontaktu s lišejníkem či mechem jej spálí. Odstraňuje nedostatek železa a síry u ovocných stromů, drobného ovoce a zeleniny. Dobré vlastnosti rovněž vykazuje pří hnojení cibulové zeleniny.

Zelená skalice proti mechům v trávnících

Nedostatek železa se projevuje u okrasných trávníků poškozením zdravotního stavu a vzhledu. Takový trávník často zarůstá mechem, který mu ubírá životní prostor a živiny. Také po estetické stránce je mech v trávních porostech nežádoucí.

Při aplikaci zelené skalice máme na výběr ze dvou metod použití: rozhozem v sypké formě, zálivkou či postřikem v tekuté formě.

• Nejúčinnější aplikace zelené skalice je brzy na jaře před jarním hnojením trávníku,
• Aplikovat lze také na podzim.
• Účinek je rychlý a již po 2 hodinách můžeme vidět výsledek v podobě pozvolného černání mechu.
• Zelená skalice účinkuje již při teplotě kolem 0°C.

Odumřelý mech bychom měli odstranit z travních porostů. Mech ošetřený zelenou skalicí není vhodný ke kompostování.

Vhodná doba pro použití

• od června do září u vinné révy a ovocných stromů při nedostatku Fe a S,
• od dubna do května pro podporu vitality cibulové zeleniny,
• kdykoli dle potřeby pro potlačení mechu v trávních porostech.

Správné dávkování

Při aplikaci posypem nebo přípravě postřiků a zálivek ze zelené skalice se řiďte těmito koncentracemi:

• posyp na povrch trávníku proti mechu 200/400g, vystačí na 10m²
• zálivka na trávník a ovocné stromy (konví/postřikovačem): 5-15g / 1l vody (0,5-1,5% roztok), vystačí na 1m²
• příprava postřiku na peckoviny, okrasné rostliny, vinnou révu: 2-4 g / 1l vody (0,2-0,4% roztok) 
• příprava postřiku proti mechu v trávníku a lišejníku na stromech: 30-50 g / 1l vody (3-5% roztok), postřik vystačí na 5m²

Při výskytu odolného mechu lze použít silnější roztok, maximálně 8%. Důležité je při tom nezasáhnout takto silným roztokem okolní porosty.

Ochranná lhůta

• u listové zeleniny nestříkáme alespoň 1-2 měsíce před sklizní, dle vegetační doby daného druhu
• u plodové zeleniny a ovocných rostlin neaplikujeme 1 měsíc před sklizní

Na co dát pozor

Zelenou skalicí nestříkáme přímo rostliny. Při častém používání dochází k okyselení pH půdy, které z dlouhodobého hlediska není žádoucí. Vyšší koncentrace mohou poškodit porosty. Je dobré sledovat reakci rostlin po aplikaci, a v případě nežádoucích projevů postřik již znovu neaplikovat 

Proč rostliny trpí nedostatkem železa

Ve většině případů za nedostatek železa může nadbytek vápníku a draslíku v půdě. Ten se nejčastěji projevuje na vápnitých půdách (= spraších). Vápník a draslík zvyšují pH půdy a vznikají tak špatně rozpustné formy železa. Častou příčinou bývá nadměrné vápnění v předchozím roce.

Jako řešení postačí půdu okyselit rašelinou či kyselým hnojivem a příjem železa se časem zlepší.

Naše doporučení

Pozor bychom měli dávat na hnojení dřevním popelem. Ten totiž obsahuje vysoký podíl vápníku (CaCo3) ale i draslíku(K2CO3). V případě, že popel nasypeme již do zásadité půdy s vysokým pH, můžeme si zadělat na pořádný problém. Proto bychom neměli vápnit dříve než jednou za 3-4 roky na kyselých a mírně kyselých půdách. Na silně zásaditých půdách (pH > 7,2) můžeme toto časové období posunout cca na 6-7 let.

Pokud jsme již půdu silně vyvápnili, tak dojde ke skokové změně pH a do nerozpustných forem se může dostat několik mikro a makroprvků najednou. Tím se z pouhého nedostatku železa může vyklubat multi-minerální nedostatek.

Živiny jako Fe, B, Zn, Mg, Mo a jiné přejdou do nerozpustných forem a z dobrého úmyslu se stane škoda nedozírných následků.

Jediným řešením je okyselení půdy kyselými hnojivy a rašelinou. Tento proces nápravy může trvat i několik let. Vzhledem k narušení minerální rovnováhy musíme hnojit listovou výživou. Nejlépe hnojivem s obsahem více prvků.

Časté chyby při aplikaci zelené skalice

Rezavé skvrny na fasádě domu jsou výsledkem neodborně nastříkané zelená skalice (za větru).

Pokud se v zahradnické praxi pohybujete jen krátkou dobu, tak určování „žloutenek“ u rostlin není jen tak. Nedostatek železa si můžeme splést s řadou dalších příznaků: virové choroby, tepelné šoky rostlin či deficit několika minerálů naráz.

Z tohoto důvodu se ve velkoprodukci nedostatky prvků zjišťují přesným laboratorním testem, při kterém se odebere část rostliny (list) a porovnají hladiny prvků s kontrolními hodnotami. Někdy je dále potřeba provést fytopatologické vyšetření rostliny. Jako první musíme určit příčinu, až poté léčit rostlinu.

Důležitá je prevence, která spočívá v pravidelné zálivce, hnojení a potlačováním škůdců, kteří často přenášejí virové choroby rostlin. Mezi nejhorší škůdce patří mšice, háďátka, křísy, aj. Všichni jsou významnými přenašeči virových chorob. Pokud je rostlina již napadená virem, jedná se o nezvratný stav a jakékoliv hnojení už nám nepomůže.

Kdy zelenou skalici neaplikovat ?

• na mladé a klíčící rostliny,
• při silném větru,
• za horkého a slunečného počasí (kdy teplota přesahuje 25°C),
• na silně zásaditých půdách ve formě závlahy,
• těsně před a po vápnění pozemku (zapravením do půdy / zálivkou),
• na půdách trvale zamokřených, s nedostatkem kyslíku,
• v blízkosti termínu sklizně ovoce a zeleniny (1 měsíc před sklizní),
• v bezprostředním okolí vodních zdrojů a rezervoárů,
• v blízkosti betonových prvků, kamenů a zdí domů – zelená skalice způsobuje rezavé skvrny, které lze velmi těžko vyčistit z povrchů).

Rozdíl mezi zelenou a modrou skalicí

Rozdíl si snadno zapamatujete takto: zelená skalice = železo, modrá skalice = měď. Modrá skalice ke zcela jiná sloučenina, síran měďnatý. Má tyrkysovou až azuritovou barvu. Při zahřátí nad plamenem bledne do bíla. Děje se tak z důvodu odpařování molekul vody vázaných v modré skalici.

Modrá skalice má širší spektrum využití:

• v zemědělství především jako levný a účinný fungicid proti houbovým chorobám,
• lze ji využít k impregnaci kůlů a dřeva, kde hrozí riziko trouchnivění a hnilob,
• také modrou skalici lze využít proti mechu a lišejníkům na střechách a kmenech stromů,
• známá je také pro výrobu bordeauxské jíchy, která v historii zachránila nejeden vinohrad a stále je alternativou k syntetickým fungicidům.

Naproti tomu zelená skalice nachází uplatnění především vchemickém průmyslu a jako základní hnojivo při nedostatku železa a k úpravě pH půdy.

Při dlouhodobém skladování a při otevřeném obalu se barva zelené skalice mění na rezavě hnědou. 

Zajímavosti o zelené skalici

• Zelená skalice se uplatňuje pro výrobu průmyslových pigmentů na barvení skla a keramiky. V minulosti se používala při čištění vody od fosfátů. Dnes se již takto nepoužívá, kvůli pokroku v chemii a ekologickým omezením.
• Dříve se zelená skalice používala jako fixační činidlo při barvení látek, aby nanesené barvy držely na textilu. Zajímavá je její schopnost vytvářet různé odstíny barev. Při smíchání síranu železnatého svápenným mlékem vznikala tzv. tereziánská žluť. Podle dobových pramenů z 18. století se využívala pro nátěr fasád domů.
• I dnes ji někteří lidé používají pro barvení betonových prvků a kamenů. Toto použití považujeme za sporné a s nejistým výsledkem odstínu barvy a její stálosti.
• Zajímavé je také použití zelené skalice na výrobu duběnkového inkoustu. V kombinaci s tatiny duběnek sloužila k výrobě železogalového inkoustu.

Je zelená skalice jedovatá?

Zelená skalice je pro člověka jedovatá při požití. Způsobuje bolet břicha, dávení, zácpu a zánět. U citlivých osob může vyvolat alergickou reakci. Při inhalaci způsobuje kašel a kýchání. V případě kontaktu s očima způsobuje zarudnutí a štiplavou bolest. Při požití vysoké dávky (několik gramů) může mít smrtelné následky.