Zavíječ voskový je motýlek, který působí masivní škody včelařům. Larvy zavíječů ničí voskové plásty včel v úlech a skladovacích prostorách. Rozlišujeme dva druhy zavíječů: velký zavíječ voskový (Galleria mellonella) a malý zavíječ voskový (Achroia grisella). Kromě ničení včelího díla umějí strávit plastovou tašku. Jak se s těmito nenažranci vypořádat?
Oba druhy parazitů včelaři znají pod lidovým názvem motýlice. Obvykle napadají nemocná nebo upadající včelstva. Zdravé včelstvo se dokáže se zavíječi vypořádat. Výskyt zavíječů v úlu proto poukazuje na jiný problém včelstva, například výskyt jiného parazita.
Nejčastěji zavíječi poškozují včelí plástve uskladněné na zimu, zejména v tmavých, teplých a špatně větraných prostorách.
Zavíječi voskoví působí problémy všude tam, kde žijí včely, ovšem pouze ve středních a nižší polohách. Vadí jim totiž chlad. V menším rozsahu napadají i hnízda čmeláků nebo vos.
Jak zavíječ voskový škodí
- Dospělí zavíječi škodit nemohou, i když by možná chtěli: mají totiž zakrnělá kusadla.
- Problémem jsou larvy zavíječů: Tunelují nezpracovaný vosk ve včelích plástech, ničí stěny komůrek, vykusují díry v dřevěných rámcích
- Pavučinkové zámotky larev zavíječů se stávají osudnými nově vylíhnutým včelám, které uvězní v komůrce.
- Svou činností larvy poškozují víčka plodových buněk v plástech, ve kterých se vyvíjejí včelí larvy.
Larvy motýlic získávají výživu z nečistot na vosku: včelí výkaly, zbytky kononů včelích larev, ale i pyl a med. Svou činností působí strukturální škody v plástvích a snižují populaci včel. Nejnáchylnější k napadení jsou staré, tmavé plásty. Rozsah škod může být zničující.
Zajímavostí je, že larvy velkého zavíječe voskového jsou schopny požírat a metabolizovat plast, konkrétně nízkohustotní polyethylen (LDPE), ze kterého se vyrábějí igelitky, obaly, fólie nebo kabelové izolace. Zavíječe voskového lze tak doslova označit za "plastožravce". Schopnost přispívat k biodegradaci plastů souvisí s bakteriemi v jeho útrobách a dále se zkoumá.
Rozdíly mezi velkým a malým zavíječem voskovým
Větší zavíječ voskový napadá pouze prázdné voskové plásty (tzv. souše), zatímco larvy malého zavíječe voskového napadají i plástve v úlech obsazených včelami, protože požírají i larvy a kukly včel. Napadají také včelí vosk vytavený ze souší.
Fotogalerie: Malý zavíječ voskový (Achroia grisella) - Velký zavíječ voskový (Galleria mellonella) - Larva velkého zavíječe voskového
Malý zavíječ voskový je zbarvený do šeda a má poznávací znamení v podobě žluté hlavy. Snese nižší teploty než velký zavíječ voskový. Ten je zmavší, zbarvný do hnědočervena.
Rozdíly jsou i mezi larvami obou druhů: larvy malé motýlice jsou výrazně menší, na těle mají drobné ostny a chybí jim 4 nohy na konci těla, které mají větší larvy.
Jak se zavíječi šíří a množí
Dospělí motýlci jsou aktivní v rozmezí května až října. Samička motýla se potřebuje dostat ke včelím plástům, aby v jejich blízkosti nakladla vajíčka. Dlouhým kladélkem je umísťuje do štěrbin a prasklinek ve dřevě, aby byla chráněná před včelami.
Fotogalerie: včelí plásty napadené larvami zavíječe voskového
Motýlek měřící na délku 10 až 18 mm s rozpětím křídel 30 až 40 mm pronikne i nejmenší skulinou. Snadnějším cílem jsou uskladněné plásty. Samičky menšího zavíječe voskového se za soumraku pokoušejí dostat přímo do úlu, a když se jim to nepovede, kladou 0,5 mm velká vajíčka do prasklinek ve dřevě úlu.
Rychlost kladení je ohromující: několik tisíc vajíček během pár hodin. Za týden až tři se z vajíček vylíhnou larvy. které se přesouvají do prázdných komůrek v plástvích. Proto jsou k napadení nejnáchylnější uskladněné plásty s prázdnými komůrkami nebo slabé včelí kolonie, kde dělnice nestačí uzavírat nevyužité komůrky víčkem.
Ve volné přírodě jsou zavíječi voskoví v podstatě užiteční. Opuštěné včelí plásty totiž představují zdroj patogenů a jsou nebezpečí pro ostatní hmyz. Požíráním "biologického odpadu" tak zavíječi vlastně přírodě pomáhají.
Larvy zavíječe voskového
Larva měří 3 až 30 mm a má bílou nebo našedlou barvu. Larvální stádium trvá jeden až šest měsíců, v závislosti na teplotě a množství potravy. V průběhu vývoje larvy zavíječů několikrát svlékají, čímž dále znečišťují úl. V plástvích larvy vytvářejí hedvábné tunely, podobně jako všechny druhy zavíječů.
Larva zavíječe voskového při dostatku potravy roste jako otesánek: každý den je schopná zdvojnásobit svou hmotnost.
Po dokončení vývoje se larvy zakuklí v odolném zámotku, přichyceném na dřevěný rámeček, stěnu úlu nebo bedny. Larva často vykouše otvor do dřeva a zakuklí se tam. Velikost kukly je cca 1,5 mm. Za týden až dva měsíce se z kukly vylíhne dospělý motýlek.
Samička zavíječe voskového žije v průměru 12 dní, sameček 21 dní.
Jak se zavíječi bojovat
- Prevence spočívá ve využití toho, co zavíječům voskovým vadí: chlad a průvan.
- Nejúčinnější prostředek proti zavíječům voskovým jsou sirné knoty.
- Extrémně zamořené plástve je nejlepší spálit.
Průvan
Dokonale utěsnit přístup k uskladněným plástům nebýbá v praxi reálné. Využít lze ale jiný přístup. Zavíječ voskový má rád teplo a vadí mu průvan. Preventivní ochrana před malým zavíječem voskovým je proto uskladnění voskových souší v průvanu, ať už přirozeném, nebo pomocí komínového efektu.
Chlad
Alternativou je chlazený sklad pláství. Larvy zavíječů přežijí ještě teplotu 3°C, ale nejsou aktivní. Teploty pod nulou larvy zavíječů zabijí. Pomůže proto plásty na jeden den zmrazit na teplotu alespoň -7 °C.
Vysíření
Nejefektivnější způsob likvidace zavíječů voskových spočívá ve vysíření včelích plástů sirnými knoty. Kouř ze sirného knotu usmrtí pouze dospělé zavíječe, nikoli vajíčka. Proto se vysiřování souší provádí opakovaně, vždy v intervalu 10 dní.
Když teplota okolí klesne pod 10°C, není již potřeba vysiřovat, zavíječi nejsou při teplotách pod 10°C aktivní.
