Vydra říční je ohrožený druh chráněný zákonem, k nelibosti majitelů rybníků, sádek a jiných rybochovných zařízení. Příbuzná kun, lasiček, jezevců a tchořů je skvěle uzpůsobená pohybu ve vodě a velmi trápí chovatele ryb. Poradíme vám, jak na ni vyzrát a neporušit zákon.
Vydra patří do čeledi Mustelidae, tedy kunovití a lasicovití. Z celkem 13 druhů vyder se v České republice a v Evropě vyskytuje pouze vydra říční (Lutra lutra). Pohybuje se u velkých řek, malých říček, potoků, vodních tůní, rybníků i přehrad, od nížin až po vysoké polohy.
Jak vydra vypadá?
- velký štíhlý savec s šedohnědou srstí a světlým břichem
- délka 60–80 cm
- délka ocasu je až poloviční jejímu tělu, 28–56 cm
- hmotnost 6 až 8kg
- vydra se dožívá až 18 let
Vydra se podobá norkovi, ale je větší a má širší tvář.
Chování vydry
Vydra je samotářská šelma. Domovský okrsek jedné vydry může čítat několik kilometrů vodních toků, které využívá k cestování. Jedna vydra tak dokáže “obhospodařovat” až několik desítek rybníků.
Ve vodě je vydra jako doma a tráví zde významnou část života. Přes den vydra odpočívá v úkrytu a na lov se vydává v noci. Nory si hloubí ve břehu (vchod bývá pod vodní hladinou) nebo pod kořeny stromů. Jsou hlášeny i případy, kdy se vydry zabydlují v opuštěných bobřích hradech.
Plavecké schopnosti
Vydra říční je skvělý plavec. Štíhlé tělo, krátké končetiny, hladká srst a blány mezi prsty vydře usnadňují pohyb ve vodě. Jako pohon využívá švihání širokého ocasu. Na čenichu má dlouhé vousky, které jí pomáhají při orientaci v kalné vodě a při lovu.
Z monitoringu vyder pomocí čipů vyplynulo, že vydra loví v mělčích vodách, na hlubších vodních plochách vždy při břehu a v zátokách.
Pod vodou vydra vydrží až 4 minuty. Pomáhají jí k tomu velké plíce a schopnost pod vodou zpomalit srdeční činnost. A co je unikátní, dokáže utěsnit nos a uši, aby jí dovnitř nepronikala voda.
Hravost vyder
Vydra je velmi hravá, ráda hází předměty, zápasí, točí se a honí se za svým ocasem. Často využívá bahnitý nebo zledovatělý břeh svažující se do vody jako skluzavku. Podle této skluzavky potom jasně poznáme místo, kudy se vydra sklouzává do vody. S oblibou také plave na zádech, "na znak".
Rozmnožování
Vydry se páří ve vodě, nejčastěji v období od února do června. Po dvou měsících březosti samice rodí jedno až čtyři mláďata. Podle statistik se nejčastěji narodí mláďata dvě.
Samička se o vydří mláďata stará celý první rok, kdy jsou nejzranitelnější. Až 8 hodin denně je kojí, aby rychle nabírala na síle. Když mají mladé vydry 4 měsíce, začínají se učit lovit a konzumovat tuhou stravu. Ve věku 2 až 3 let dosáhnou mladé vydry reprodukčního věku.
Pokud spatříte více vyder pohromadě, jedná se o rodinku: samici s mláďaty. Jinak žijí vydry samotářským životem. Každá má své teritorium. Teritoria si ale vydry vymezují pouze proti příslušníkům stejného pohlaví. Okrsky vydřích samců a samic se tak mohou překrývat.
Inteligence vydry
Vydra je velmi inteligentní zvíře. Dokáže například uchopit a používat kameny a jiné tvrdé předměty jako nástroje a s jejich pomocí rozbíjet skořápky měkkýšů, aby se dostaly k jejich masitým částem.
Vydra je tak chytrá, že před tím, než sežere ropuchu, ji nejprve stáhne z kůže, aby odstranila jedovaté žlázy.
Vydří potrava
Pro chovatele ryb je vydra postrachem, podobně jako kormorán a volavka. Vydra loví ryby, které tvoří 80% její potravy. Zbytek jsou žáby, raci, okrajově i čolci, brouci, larvy vážek, měkkýši a drobní vodní ptáci.
Loví všechny ryby, na které narazí: kapry, líny, amury, tolstolobiky, candáty, ale i vranky. Větší ulovené kusy vydra vždy vynese na břeh a tam kořist za hlasitého mlaskání a křupání začne požírat.
Vydra denně spotřebuje kilogram ryb. Její rychlý metabolismus jí umožňuje generovat teplo pro neustálý pobyt ve vodě.
Trus vydry
Jako spousta jiných predátorů vydra trusem značkuje své teritorium. Má rychlé trávení a v trusu vždy najdeme zbytky šupin, kostí nebo chlupů. Kromě tohoto ukazatele trus vydry spolehlivě identifikujeme čichem: je cítit rybinou.
Škody způsobené vydrou
Vydra je schopná “vylovit” velkou část rybníka a ryby zmasakrovat. Umělý chov plný ryb je totiž pro vydru něco jako švédský stůl. Stačí jí pod vodou hrábnout a vždy něco uloví. Problémy způsobuje tento vodní škůdce chovatelům ryb zejména v zimním období, kdy je v krajině nedostatek jiné potravy.
Svou přítomností vydra způsobuje na rybách také sekundární škody:
- ryby, mezi kterými vydra řádí, jsou ve stresu, v jehož důsledku jsou náchylnější k chorobám, mají nižší přírůstky nebo mohou i uhynout
- znečišťování okolí vodní plochy trusem a zbytky ryb, které přitahují mouchy
Jak ryby ochránit před vydrami
Vydra je zákonem chráněná, nelze ji tedy zastřelit ani otrávit. Existují dvě účinná řešení, jak zabezpečit rybník proti vydře: oplocení a odchyt.
Oplocení elektrickým ohradníkem
- oplocení lze napájet ze solárního panelu a baterie
- alternativou je celý pozemek oplotit, a plot zahloubit alespoň 20 cm, protože vydra se může pod ohradníkem podhrabat
- plot musí být dostatečně vysoký s ohledem na sněhové závěje
- vyrábí se i pozemní ohradník v podobě široké fólie s drátem uprostřed, která se klade na zem
- s výjimkou rybníka je oplocení podmínkou, pokud chceme žádat o náhradu škod způsobných vydrou na rybochovném zařízení
Oplocení pachovým ohradníkem
- rychle aplikovatelná a levnější alternativa fyzické bariéry je pachový plot, který vydry odpuzuje
- speciální biodegradabilní materiál se postříká pachovým koncentrátem proti vydrám a rozhází na zem v 5m rozestupech kolem vodní plochy
- vydra má citlivý čich a koncentrát ji vadí natolik, že se chráněnému prostoru vyhne
Odchycení vydry do sklopce
- k odchytu vydry je nutné mít povolení k odchytu od krajského úřadu,
- na vydru se prodává klecová past, do které stačí nastražit návnadu v podobě syrové ryby a past umístit na místo, kudy vydra chodí (nora, vydří skluzavka apod.)
- pokud si tímto nejsme jisti a není nasněženo, pomůže nasypat kolem celého pozemku tenký pruh vápence, ve kterém se otisknou stopy.
Odchyt vydry do sklopce není trvalým řešením. Podobně jako kuna je vydra říční silně teritoriální. Uvolněné teritorium nezůstane dlouho prázdné a na místo uvolněné odchycenou vydrou se téměř s jistotou nastěhuje jiná vydra. Odchyt nelítostného škůdce tak bude potřeba opakovat.
Při manipulaci se sklopcem s chycenou vydrou vždy používejte rukavice. Vydra může být agresivní a kousnout vás. Navíc může přenášet vzteklinu.
Další metody ochrany před vydrami
Mezi další způsoby, jak zahnat vydru, patří:
- světelné plašiče,
- vizuální a akustické plašiče v podobě zavěšených CD disků nebo rolniček,
- pachové plašiče v podobě ovčí vlny nebo lidských vlasů (vycházející z babských rad)
Všechny tyto metody mají ale malou nebo krátkodobou účinnost, protože si na ně vydra zvykne.
Na rybnících pomáhá také snížení hladiny v zimním období tak, aby vstupní otvory vydřích nor zůstaly nad hladinou a hladina vody v nezámrzných členité pobřežních úsecích klesla.
Náhrada škod způsobených vydrou
Na škody způsobené chráněným živočichem lze dle zákona 115/2000 požadovat od státu částečnou finanční náhradu. Je však nutné prokázat, že rybochovné zařízení bylo oploceno (nevztahuje se na rybník) a na vtoku a odtoku opatřeno mřížkou. Výši škod posuzuje odborný posudek.
Vydra jako chráněný predátor
Vydra říční (zvaná též vydra evropská) patří mezi ohrožené druhy a z toho důvodu je chráněná. Populace vyder v rámci České republiky se každých pět let monitoruje. Z posledního monitoringu v roce 2021 je zřejmé, že vydrám se daří a vyskytují se na celém území ČR.
Přes tento nárůst je vydra říční nadále chráněná. A to nejen u nás, ale v mnoha zemích Evropy. Hustota populace vyder totiž není příliš velká, zejména v Západní Evropě.
Jako majitel rybochovného zařízení máte zajisté právo chránit se proti škodám způsobených vydrami, je ale potřeba to dělat v souladu se zákonem. Nyní máte všechny potřebné informace a můžete zvolit některou z uvedených metod, jak se vydry zbavit. Doporučujeme tyto přípravky: