Napadlo vás někdy, kde se berou červi třešních? Může za to drobounká muška jménem vrtule třešňová.
Rhagoletis cerasi je latinský název doukřídlého hmyzu, který napadá třešně a višně. Vrtule třešňová od půlky května do konce června klade vajíčka pod slupky třešní. Z vajíčka se vylíhne larva, kterou pak nacházíme ve zralých třešních v podobě bílého červíka.
Vrtule je malá muška, dlouhá pouhé 4mm. Má žlutoučernou hlavu, černou hruď a zadeček a průhledná křídla se čtyřmi tmavými pruhy.
Kde se vrtule berou?
Vrtule třešňové lezou ze země. Líhnou se na jaře z kukel zavrtaných pod zemí. Od začátku května do konce června létají dospělé mušky kolem ovocných stromů a do žlutých dozrávajících plodů třešní ostrým kladélkem vpichují pod slupku vajíčka. Místo vpichu lze na plodu poznat tak, že v třešni je miniaturní dírka v sotva znatelné malé prohlubni.
Z vajíčka se za týden až dva vylíhne larva. Larva vrtule se v napadaném plodu prokousává dužinou k pecce, kde je chráněna přes pesticidy. Výsledkem je hnědá hnijící dužina. Dorostlá larva (až 8mm) na konci období sklizně červivou třešeň opustí, spustí se na zem a tam se zavrtá do půdy. V hloubce 2 až 10 centimetrů se zakuklí a jako kukla přečká zimu. Další rok na jaře se z kukly vyklube nový dospělec vrtule a celý cyklus se opakuje. Některé kukly vrtulí zůstávají v půdě dva roky.
Vrtule nejsou dobrými letci. Většinou napadají strom, pod kterým vylezly ze země. Napadení proto bývá lokální. Teprve v případě, že byl strom odstraněn, nebo je bez úrody, rozlétají se i do větší vzdálenosti. Pokud jsou stromy nedaleko sebe, může se napadení vrtulemi rychle šířit. Vrtule se množí rychlostí jedné generace za sezónu, ale ta stačí zničit celou úrodu třešní.
Čím se živí dospělé vrtule?
Dospělé vrtule třešňové se živí mikroorganismy a sladkým pylem zachyceným na listech. Samičky vrtulí sají šťávu vytékající z vpichů v plodech. Dospělci žijí 14 dní až měsíc. Samička je schopná za těchto pár týdnů snést 50 až 200 vajíček.
Lapače na vrtuli třešňovou
Existují dva způsoby, jak před červy třešně ochránit. První spočívá v rozmístění lapačů, které chytají dospělé mušky. Do koruny stromů rozmístěte několik žlutých lepových desek proti vrtulím. Žlutá barva hmyz přitahuje. Pro smysluplný účinek je na velký strom potřeba umístit asi 10 desek.
Kdy lapače rozvěšovat?
Desky je vhodné umísťovat na slunečnou stranu stromu (nikoli ze severu) v době, kdy plody začínají žloutnout nebo těsně předtím. Do žlutých plodů vrtule nejraději kladou vajíčka. Orientačně je to v době, kdy kvete černý bez. V bezprostřední blízkosti lepových desek je vhodné pro větší efekt odstranit listy a okolní plody.
Postřik proti vrtuli třešňové
Druhým způsobem ochrany před vrtulí je postřik. V ČR není registrován přípravek určený specificky proti vrtuli třešňové, ale lze použít systémový insekticid typu Mospilan 20 SP. Pokud chcete plody třešní konzumovat, je při postřiku třeba myslet na ochrannou lhůtu, která v tomto případě činí 14 dní. Není tedy možné sprej aplikovat těsně před sklizní, jedovaté látky by zůstaly v plodech.
Další způsoby ochrany
Jako další obranu před vrtulemi třešňovými lze využít fakt, že rané odrůdy třešní jsou vrtulemi napadány méně. Nejčastěji jsou napadány středně pozdní a pozdní odrůdy. Nejoblíbenější odrůdy jsou pro vrtuli Sylvana, Justyna a pozdní Regina.
Pokud vysadíte rané odrůdy třešní, budou rodit dříve, než vrtule létá. A pokud dojde k napadení, třešeň často dozraje dřív, než červík v ní doroste takové velikosti, abychom jej vůbec zaznamenali. Mezi rané odrůdy třešní patří srdcovky Rita, Karešova a Kasandra.
Dále proti vrtulím třešňovým pomáhá včasná sklizeň, kdy červivé plody nenecháme spadnout na zem a zabráníme tak larvám zakuklit se pod zemí.
V ekologickém zemědělství, kde není možné používat postřiky, se s úspěchem používají folie pod stromy. Přikrývají zem a brání muškám vylézajícím na jaře ze země v rozletu.
Vrtule třešňové mají jednoho přirozeného nepřítele: parazitické vosy, které napadají larvy vrtulí. Na ochranu stromů to systémově nelze využít.