Vlnovníci hrušňoví jsou mikroskopičtí roztoči, kteří sají rostlinné pletivo listů a způsobují puchýřky a skvrny na listech a plodech. Vlnovníky najdeme hlavně na starších neošetřovaných stromech, ale mohou vážně poškodit mladé hrušně. Patří mezi pavoukovce, proto na ně neplatí insekticidy, ale akaricidy. A nejpraktičtěji se jich zbavíte pomocí dravých roztočů T Pyri.
Vlnovníci hrušňoví se vyskytují celosvětové, všude tam, kde se pěstují hrušky. Tyto škůdce ale na hrušni nespatříte, pokud se nevybavíte lupou se zvětšením alespoň 20x. Pokud ji máte, uvidíte průsvitné roztoče v protáhlým tvarem zúženým dozadu a žlutavou, zelenavou či hnědavou barvou. U hlavy mají dva páry nohou a chybí jim oči.
Hálčivci a vlnovníci, hrušňoví a hruškoví ..
Názvosloví může být mírně matoucí, ale uděláme v tom jasno. Rozeznáváme dva druhy:
- vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri, Phytoptus pyri), měří 0,14–0,16 mm,
- vlnovník hruškový (Epitrimerus pyri), měří 0,16–0,25 mm.
Hlavní rozdíl mezi oběma druhy je ten, že vlnovník hruškový napadá pouze hrušně, zatímco vlnovník hrušňový příležitostně i jabloně, jeřabiny a mišpule.
Používá se i alternativní označení hálčivci: tedy hálčivec hrušňový a hálčivec hruškový.
Foto: Vlnovník hruškový pod elektronickým mikroskopem
I s ohledem na širší hostitelské spektrum je významnějším škůdcem vlnovník hrušňový. V praxi ale nemusíte zkoumat, který druh vlnovníka hrušeň napadl. Působí stejné škody a platí na ně stejné metody likvidace.
Příznaky napadení
Příznaky napadení hrušně vlnovníkem jsou tři:
- puchýřky na stoncích a nerozvinutých listech,
- hálky a skvrny na rozvinutých listech,
- strupy, rezavění a deformace na ovoci.
Tyto načervenalé puchýřky, objevující se na jaře, jsou způsobené vlnovníkem hrušňovým
Stromy kontrolujte před květem. Prvním příznakem jsou na jaře světle zelené až světle červené drsné plochy na nerozvinutých listech, kde se roztoči živili. Mladé listy se špatně vyvíjejí a svinují se.
Ještě snadněji lze napadení odhalit později, kdy jsou puchýřky (tzv. hálky) jasně viditelné na plně vyvinutých listech. Hálky jsou listová tkáň zduřelá v důsledku toxických slin roztočů, kteří do listů vypouštějí růstové regulátory.
Do hálek kladou samičky hálčivců vajíčka, aby se zde ve skrytu vyvíjely larvy. V hálkách jsou totiž chráněny před všemi predátory a pesticidy.
Barva hálek se v čase mění ze zelené, žluté a načervenalé, až nakonec splynou v hnědé až černé skrvny na obou stranách listů. To je již listové pletivo v hálkách odumřelé. Při silném zamoření škůdcem mohou listy odpadávat.
Posledním příznakem napadení jsou jizvy a strupy na plodech. Poškození plodů je způsobeno poškozením pupenů před rozkvětem. Typický je narezlý povlak na slupce. Plody se mohou deformovat.
Fotogalerie poškození způsobených vlnovníkem hrušňovým a hruškovým
Puchýřky na listech hrušně lze díky rezavému zbarvení při neznalosti zaměnit za rez hrušňovou, houbové onemocnění.
Způsobené škody
- V důsledku napadení vlnovníkem hrušňovým je strom slabší, protože je ovlivněna schopnost fotosyntézy.
- Dochází ke snížení plodnosti a výnosů.
- Vizuální degradace plodů má vliv na jejich prodejnost.
Rozmnožování a šíření vlnovníků
- Dospělé samičky vlnovníka hrušňového přezimují na hrušni, ukryté pod šupinami pupenů. Na jaře, když pupeny hrušní začnou pučet, kladou do nich samičky bílá vajíčka.
- Ovální vajíčka měří pouhých 40 mikronů. Vývoj od vajíčka k dospělci trvá na jaře 20 až 30 dní, v létě i méně.
- Vylíhnuté larvy procházejí dvěma vývojovými stádii a dvakrát se svlékají. První generace živí v pupenech, další ve skrytu hálek.
- Dospělci vyvinutí z larev opustí hálky a stěhují se na koncové výhonky, kde tvoří další puchýřky.
Za sezónu se v puchýřcích vyvine několik generací. Na konci léta samičky hálčivců opouštějí schnoucí hálky a stahují do úkrytů, aby zde přečkaly zimu.
Mechanismus šíření vlnovníků z hrušně na hrušeň nebo ze sadu do sadu není příliš prozkoumán, zřejmě se přirozeně šíří větrem, nebo ptáky a hmyzem. K šíření škůdce přispívají i lidé: roubováním a očkováním. Ze starých hrušní se tak vlnovníci dostanou do ovocných školek.
Jak se vlnovníka hrušňového zbavit
Proti vlnovníkům hrušňovým můžete použít:
- sirný fungicid Kumulus WG s akaricidním účinkem,
- přírodní akaricid Neudosan AF,
- nebo jako trvalé řešení nasadit dravé roztoče T Pyri.
Při použití postřiku je klíčové načasování. Ošetření postřikem je nejlepší provést před květem nebo po sklizni. Když se vlnovníci po opadu okvětních lístků přesunou do listových puchýřků, je boj s nimi těžší a nezabráníte poškození plodů.
T Pyri: (na jaře)
Stejně jako u vlnovníků révovových je nejúčinnějším způsobem likvidace vlnovníků na hrušních vysazení dravého roztoče Typhlodromus Pyri. Na hrušeň stačí na jaře připnout kancelářskou sponkovačkou plstěný pásek obsahující roztoče T Pyri. Drobní predátoři se postupně rozlezou po stromě a začnou vlnovníky hrušňové požírat.
Jedna samička T Pyri dokáže za den pozřít až 230 vlnovníků. Za celý život to představuje úctyhodných 18000 zlikvidovaných vlnovníků.
Bonusem je, že na hrušeň či jabloň stačí T. Pyri vysadit pouze jednou. Jejich populace bude postupně růst a další sezóny bude hrušeň před vlnovníky chráněna. Kromě T. Pyri si na vlnovnících hruškových rádi pochutnají další draví roztoči, například savenka finská (Euseius finlandicus) nebo Typhlodromus occidentalis. Ti ale v ČR nejsou k dostání jako biologický prostředek.
Pokud na hrušeň vysadíte T Pyri, neaplikujte sirné postřiky, jsou toxické i pro užitečné roztoče.
Neudosan (kdykoli)
Pokud jste na jaře nestihli koupit T. Pyri, je tu alternativa v podobě přírodního akaricidu Neudosan AF. Postřik je bezpečný pro včely, na vlnovníky má však likvidační účinek. Narušuje jejich exoskelet a účinkuje proti všem vývojovým stádiím vlnovníků. Pokud jste Neudosan znali jen jako přípravek na mšice, molice a svilušky, budete jeho účinkem na roztoče příjemně překvapeni.
Kumulus WG (po sklizni)
Pokud máte po sklizni, můžete nasadit chemický postřik, vlnovníci jsou podobně jako jiní roztoči citliví vůči postřikům na bázi síry, jako je Kumulus WG. Při napadení hrušně vlnovníkem také na podzim odstraňte a spalte napadené listy nebo větve.