Vlnatka krvavá je mšice, která škodí na jabloních. Kolonie vlnatek jsou snadno viditelné, vypadají na větvích jako chomáčky vaty. Bílá voskovitá vlákna kolem sebe vlnatky vytvářejí jako ochranu před predátory. Samotné vlnatky, které jsou až 2 cm velké, mají černošedou, hnědou nebo žlutohnědou barvu. Vypadají jak mušky s dlouhými bílými chlupy. Jejich voskové žlázy produkují až několik centimetrů dlouhá vosková vlákna zejména v letním období.
Při rozmáčknutí zanechávají vlnatky lepkavou, hnědo-červenou kaši, připomínající zaschlou krev. Vlnatky krvavé se vyskytují téměř všude na světě, kde se pěstují jabloně.
Vysoce přizpůsobivá mšice
Teplomilné vlnatky jsou vysoce přizpůsobivé. Postupně se adaptují i na chladnější klimatické podmínky ve vyšších nadmořských výškách. Původním hostitelským stromem těchto mšic je jilm. Díky své přizpůsobivosti však vlnatka již jilmy k přežití nepotřebuje. Mezi další hostitele patří jeřáby a okrasné keře jako jsou kdoulovec, skalník nebo hlohyně.
Jak vlnatka škodí
Vlnatky se živí mízou. Lákají je mladší dřevnaté výhonky a poškozená místa, například řezné rány. Po rostlině se pohybují velmi rychle a napadají všechny její části, včetně samotných kořenů. Při silné infestaci způsobují právě kolonie vlnatek pod zemí největší škody na stromech.
V místech napadení koloniemi mšic se tvoří nevzhledné hálky. Ty se mohou rozštěpit a vniknout do nich choroby, jako je rakovina jabloně. Přebytečné cukry vypouštějí vlnatky v podobě sladké medovice, která je potravou pro mravence a vytváří prostředí pro výskyt plísní. Vlnatky způsobují na jabloních deformace a žloutnutí listů, odumírání větví, vznik nádorků na větvích nebo kořenech.
Příznaky napadení vlnatkou krvavou (latinsky Eriosoma lanigerum nebo Aphis lanigerum):
- drobný hmyz s měkkým tělem na stoncích a listech, skrytý pod bílým, voskovitým, vatovým povlakem.
- hrudkovité, často nepravidelné zduřeniny na kůře, nádorky
- bílé výpotky, svlečky
- lepkavá hmota (medovice) na nadzemních částech rostliny
- černá plíseň, která se na medovici rozrůstá
- oslabený růst
Jak se vlnatka krvavá množí
Nymfy a nedospělé samičky vlnatek přezimují v prasklinách kůry na kmeni, větvičkách nebo v kořenech. Nemají voskové výpotky, takže je težké je odhalit. V březnu a dubnu vylézají po kmenech do korun stromů. Usazují se na větvích a začínají sát. Brzy jsou na stromech patrné bílé kolonie.
Z kolonií se mladé mšice rozlézají dále po stromě. V červnu se vyvíjejí okřídlení jedinci a přelétají na další stromy. Na vrcholu léta výskyt vlnatek kulminuje. V průběhu roku se vyvine asi 10 generací vlnatek. Rozmnožování ustává na podzim, kdy nedospělé mšice hledají místa k přezimování. Pokud udeří mrazy (stačí několik dní pod -17 °C), vlnatky uhynou.
Vlnatka se na vaše jabloně může dostat z větší vzdálenosti pomocí větru, případně si ji můžete donést na zahradu sami spolu s napadeným stromkem ze školky.
Jak se vlnatky krvavé zbavit
Přirození predátoři
Vlnatka krvavá má řadu přirozených nepřátel. Nejničivějším je cizopasná vosička chalcidka (Aphelinus mali), která klade vajíčka do těl mšic. Probléme s touto vosičkou je ten, že dostatečně velkou populaci si vytváří teprve koncem léta. Tou dobou jsou už vlnatky na stromech přemnožené a vosička nestihne ovocnou úrodu ochránit.
Další hmyzí predátoři, kteří napadení vlnatkami často drží pod kontrolou, jsou larvy slunéček, pestřenek a zlatooček a škvoři. Škvoři jsou všežravci, takže mohou škodit i na samotných jablkách, ale zároveň napadají kolonie vlnatek a požírají je, aniž by jim vadily jejich ochranné voskové výpotky, jednoduše se jimi prokoušou.
Mezi přirozené nepřátele vlnatek z řad zpěvných ptáků patří sýkorky, které mšicemi krmí mláďata.
Mechanická likvidace
Silně napadené a deformované větvě jabloně jednoduše uřízněte a spalte je. Bílé chomáče jsou snadno viditelné znamení. Někdy se doporučuje mšice z větví spláchnout silným proudem vody z hadice. Voda ale vlnatky nezabije, a velká část se jich dostane zpět na strom.
Postřiky proti vlnatce krvavé
V praxi je nejběžnějším způsobem, jak se zbavit vlnatky krvavé, použití insekticidu. Protože vlnatky krvavé sají a přezimují i na samotných kořenech, je proti nim nutné nasadit systémově účinný insekticid, který je rozváděn floémem rostliny k jejím kořenům.
Jako účinný postřik proti vlnatce krvavé se používá Mospilan. Při použití na jabloně je ochranná lhůta 28 dní, ředí se v poměru 1,3 g na 10 l vody, aplikuje se v období škodlivého výskytu mšic.
Alternativou je přírodní insekticid na bázi nimbového oleje, který se prodává pod názvem NeemAzal. Přípravek ovlivňuje hormony vlnatek, a tím jim brání v růstu, krmení a kladení vajíček. Likvidace mšic je pak otázkou dní.
Protože mšice často přezimují ukryté v nádorech na kůře, které vznikly v důsledku jejich sání, je vhodné postřikovou látku na tato místa důkladně aplikovat štětcem. Postřik většinou nezajistí dostatečný průnik do těchto míst.
Pěstování odolných odrůd jabloní
Nejnáchylnější k napadení jsou odrůdy Osnabrücká reneta, Parména zlatá zimní a Vejlímek červený (Štětínské červené).
Odrůdy jabloní, které jsou vlnatkou napadány méně: Baumannova reneta, Boikovo, Car Alexander, Coulonova reneta, Croncelské, Coxova oranžová reneta, Hammersteinovo, Jonathan, Krátkostopka královská, Krasokvět, Peasgood, Šampaňská reneta.
Jako jabloň odolná vůči vlnatce krvavé se projevila severoamerická odrůda Zvěd severu (Northern Spy)