Kdo někdy otočil kámen a spatřil prchající potvůrky připomínající trilobity, měl tu čest se svinkami nebo stínkami. Jsou max. 2 cm velké a mají segmentované šedé či hnědé tělo oválného tvaru. Jde o ochranný krunýř tvořený sedmi překrývajícími se články. Mají sedm párů nohou, tykadla, a oči citlivé na světlo a tmu. Na zahradě pomáhají i škodí zároveň. A mají spoustu fascinujících vlastností.
Suchozemští korýši
Svinky i stínky dýchají žábrami, které potřebují udržovat vlhké. Přes žábry přijímají kyslík z vody. Jsou to totiž suchozemští korýši, a ne hmyz. Jejich blízkými příbuznými jsou spíše krevety a humři, než brouci.
Stínky a svinky jsou aktivní v noci, přes den se schovávají ve skulinách nebo na temných a vlhkých místech, jako jsou kameny nebo tlející dřevo. Krunýř stínek a svinek není chráněn voskovou vrstvou jako u hmyzu nebo členovců, takže slunce je rychle vysuší. Jsou proto světloplaché a před suchem prchají.
Rozdíl mezi stínkami a svinkami
Stínky i svinky jsou dvě různé čeledi z řádu stejnonožců a liší se zcela minimálně.
Svinky
- svinky jsou schopné se v případě ohrožení sbalit do klubíčka, a chránit se tak před predátory,
- svinky mají lesklejší hřbet než stínky,
- snesou o něco sušší prostředí než stínky.
Svinkám se někdy říká také sviňky. Nejrozšířenější je u nás svinka obecná (Armadillidium vulgare). Původní evropský druhe se nejvíce vyskytuje ve Středomoří, v jižní Anglii, a také v Severní Americe. Její výskyt se omezuje na vápenité půdy, nejčastěji právě na pobřeží.
Svinka obecná s potomky. Autor fotografie: Lyle J. Buss, University of Florida.
Svinky jsou oblíbené mezi chovateli. Požíráním rozkládajícího se organického materiálu pomáhají terárium udržovat čisté. Jejich mláďata jsou pochoutkou například pro chované žáby. A s nadšením ke svinkám přistupují také děti. Štouchat do svinky a pozorovat jak se balí do obranné kuličky je přece velká zábava.
Z mnoha desítek druhů svinek v Česku žije například svinka matná, svinka různobarevná nebo svinka skrvnitá.
Stínky
- stínky jsou více zploštělé než svinky,
- na zadečku mají přívěsky, tzv uropody, které jim brání ve srolování.
Nejrozšířenější je u nás stínka obecná (Porcellio scaber), o něco větší je stínka zední (Oniscus asellus). Na kompostu můžeme narazit na stříbřitou stínku ojíněnou (Orcellionides pruinosus).
Stínky ve vlhké hlíně. Na posledním břišním segmentu jsou vidět uropody.
Další druhy v ČR jsou např. stínka posypaná, lesní, vypouklá, hrbolatá, uzlovitá, skvrnitá nebo Rathkeho.
Jak stínky regulují svou teplotu
- Při vyšších teplotách se stínky a svinky drží ve stínu, ale při nízkých teplotách dávají přednost jasnému slunci, čímž regulují svou teplotu.
- Teploty pod -2 °C nebo nad 36 °C jsou pro ni smrtelné.
- Svinka obecná je méně citlivá na noční chlad a během zimy může upadnout do klidového stavu, aby přežila teploty, které by pro ni jinak byly smrtelné.
Nošení mláďat ve vaku
Samičky svinek a stínek se páří a kladou vajíčka 2x až 3x za rok. Vajíčka nosí samičky na svém břiše v malém váčku, v jednom asi 30 vajíček. Za 4 až 6 týdnů se líhnou mláďata.
Po vylíhnutí zůstávají mláďata u matky ve váčku, dokud poprvé nesvléknou krunýř, aby získala sedmý pár nohou. Teprve pak opouštějí matku. Podobně jako u vačnatců tedy tento vak (marsupium) funguje jako přírodní inkubátor, než se mláďat plně vyvinou.
Svlékání a změna barev
Mláďata stínek a svinek jsou bílá až žlutá, ze začátku mají necelý milimetr a ihned zalézají do půdy či skulin. Jak rostou, opakovaně se svlékají a mění barvu, krunýř jim zprostředka tmavne, až dosáhne nejčastější šedé, či hnědé barvy.
Čerstvě svlečená stínka či svinka má narůžovělou barvu. A pokud vzácně narazíme na exemplář, který je modrý, jde o nemocnou chudinku, napadenou iridovirem. Tento specifický virus vytváří v těle krystalické struktury odrážející světlo.
Stínka napadená iridovirem, který způsobuje modré zbarvení. Autor fotografie: Alice Abela
Svlečky svinkám a stínkám slouží jako potrava, ze které získávají stopové množství mědi, která je pro ně důležitá. Pro vyztužení svého exoskeletonu potřebují také uhličitan vápenatý, který získávají z okolí. Proto požírají omítky ze zídek a "recyklují" svlečky. Ze stejného důvodu požírají také vlastní výkaly.
Svinky i stínky žijí dva až tři roky. Pohlavní dospělosti dosahují po roce.
Čím jsou svinky a stínky užitečné?
Svinky a stínky fungují v přírodě jako čisticí četa. Pomáhají rozkládat biologický odpad, který požírají. Organické zbytky procházejí jejich trávicím traktem a rozmělňují ji, podobně jako žížaly.
Studie provedená v roce 2015 na Yaleově univerzitě a několika dalších univerzitách zjistila neuvěřitelnou věc: suchozemští korýši, jako jsou svinky, mohou hrát roli při ovlivňování globálního klimatu.
Svinky a stínky totiž požírají houby, které rozkládáním organických zbytků v půdě uvolňují do atmosféry oxid uhličitý. S oteplováním atmosféry se aktivita hub zvyšuje, a efekt se násobí. Maličtí stejnonožci výskyt houby regulují a tak pomáhají zpomalovat klimatické změny.
Fotogalerie svinek a stínek:
Čím svinky a stínky škodí?
Oba suchozemští korýši bohužel nejsou jen kladní hrdinové. Požírají semínka, listy a kořeny sazenic. Působí škody na sazenicích rajčate, okurek, ředkviček, salátu, hořčice, hrachu a fazolí. Svinka velmi ráda okusuje listy brambor, proto se jí anglicky říká také "potato bug", i když názvů má více, například "rolly-polly".
Když se stínky či svinky při hledání vlhkého úkrytu dostanou do sklepa, napadají uskladněné ovoce a zeleninu. V malé populaci nezpůsobují velké škody, ale ve vykousaných místech se mohou objevit bakterie nebo plísně, které mohou zapříčinit hnilobu. Prvním signálem jejich výskytu v interiéru je zápach čpavku, který vylučují z těla.
Jak se stínek a svinek zbavit?
Ochrana sklepa
Ochrana interiéru začíná venku. V blízkém okolí domu se zaměřte na místa, kde se drží vlhkost: pod květináči, zbytky rostlin na hromádce, naskládanými na podlaze, škvíry a trhliny v chodnících, netěsné zahradní kohoutky.
Stínek a svinek ve sklepě se zbavíte takto:
- Vykuřte sklep sirnými knoty, které celý prostor dezinfikují. Použít však nejdou, když už je ve sklepě ovoce.
- Utěsněte škvíry v úrovni podlahy a dveří, praskliny ve zdech, okna
- Pokud to jde, použijte odvlhčovač a zajistěte sušší prostředí,
- Nasypte na zem pás křemeliny, nasaje vlhkost a při kontaktu škůdce zabije, rovněž funguje jako odpuzovač.
- Svinky i stínky jsou pomalé a snadno je lze zamést a vynést ven, pomůže i vysavač.
- Pokud se jich štítíte, zasáhněte insekticidním sprejem na bázi permethrinu. I když nejsou hmyz, zabije je.
- Pravidelně tříďte ovoce, aby nehnilo.
Na zahradě
Pokud je půda bohatá na humus a je vlhko, na záhoně zeleniny není křemelina řešení. Další ekologická alternativa je na listy a stonky sazenic použít biologický ochranný postřik NeemAzal na bázi nimbového oleje. Nimbový olej škůdce zabije, je pro ně jedovatý. Je dobré vědět, že nimbový olej nechává hořkou pachuť, takže pokud sprejujete rajčata, před konzumací je opláchněte.
Domácí pasti na svinky a stínky
Pokud máte trpělivost a nevadí vám, že postup bude potřeba vícekrát opakovat, můžete si vyrobit jednoduchou past: rozpůlíte pomeranč, večer jej položíte těsně k sazeničkám, které chcete ochránit, ráno otočíte a je plný svinek. Můžete je vynést a zbylé potvůrky na zemi snadno shrábnout lopatou, jsou pomalé. Stejně funguje bramborová past, kdy stačí do půlky brambory vydlábnout důlek a položit na záhon.
Výrobu a použití pasti si můžete prohlédnout na následujícím krátkém videu:
Co stínky a svinky odpuzuje?
Česnek, skořice, máta peprná, oregano, ocet, kávová sedlina, chilli papričky a kajenský pepř mohou narušit čich stínek a svinek a maskovat vůně, které je přitahují. Mlsní korýši se tak budou držet dál od chráněné oblasti.
Přirození nepřátelé
Mezi predátory stínek i svinek patří pavouci (zejména šestiočko), stonožky, mravenci, žáby, ptáci a ještěrky. Proti drobným predátorům se snadněji ubrání svinky, které se stočí do klubíčka. Stínky se mohou jen přikrčit a doufat, že je vyztužený exoskeleton ochrání.
Svinka v obranné pozici, stočená do kuličky, se chrání svým krunýřem před predátory.
Koušou svinky nebo stínky?
Není třeba se bát, stínky ani svinky nekoušou, nepíchají, ani nepřenášejí nemoci.
Svinky a stínky jsou jedlé
Na závěr gastrookénko: Svinky sice nevypadají jako něco, co byste chtěli jíst, ale podobně jako vodní korýši (např. krevety a humři), jsou svinky jedlé, a chutnají podobně jako krevety. Vařené svinky jsou bohaté na proteiny, což se může hodit zejména při přežití v divočině. Což je mezi námi asi jediná situace, kdy je budete chtít ochutnat.
Jak svinky uvařit
Svinky stačí nasbírat, hodit do ešusu s vroucí vodou, a chvíli je povařit. Hotové jsou tehdy, když jejich břicha zbělají. Je vhodné je vařit několik minut, aby se zničily všechny bakterie a nematody. Následně scedíte a můžete se pustit do jídla. Postup vaření si můžete prohlédnout na videu. Dobrou chuť:
Shrnuto: užitečnost stínek i svinek převažuje nad škodlivostí, který je spíše příležitostná. Ve sklepě se s nimi snadno vypořádáte a pokud vás potrápí na záhoně, z našeho článku víte, co dělat. Doporučené produkty níže: