Sršeň obecná, latinsky Vespa crabro, je největší a nejděsivější z druhů vos, které žijí v ČR. Nevíte, co dělat při útoku sršně, co sršeň odpuzuje nebo jak poznat sršní královnu? Čtěte dále. Dozvíte se také, jakou rychlostí sršeň létá a zda ji lze utéct.
1. Jak sršeň utočí?
Sršeň obecná může na člověka zaútočit nejen žihadlem, ale i vystříknutím jedu na vzdálenost až několik desítek centimetrů. To je nepezpečné zejména při zásahu očí.
Při lovu si sršeň si vyhlédne kořist, například sedící nebo letící včelu, vrhne se na ni a silnými kusadly ji zakousne. V případě potřeby, pokud se jedná například o housenku, kořist i píchne žihadlem, aby ji usmrtila.
Při lovu sršni pomáhá zrak, její zorné pole obsáhne 360 stupňů horizontálně (tzn. vidí komplet kolem sebe, jako když máte v autě parkovací kamery kolem celého obvodu auta) a podobně i vertikálně. V každém okamžiku tak sršeň vidí vše kolem sebe a nemůžete se k ní přiblížit, aniž by vás viděla.
Sršeň narozdíl od lidí vidí v ultrafialovém pásmu.
2. Jak se vyhnout píchnutí sršně?
Když vám sršeň náhodou sedne na ruku, nepanikařte. Pokud jste ji předtím nedráždili, sršeň nemá důvod vás píchnout. Jemně ji shrňte dolů. Nedělejte prudké pohyby.
Pokud narazíte na sršní hnízdo, držte se v uctivé vzdálenosti. Většinou vám sršní dovolí přiblížit se až na vzdálenost menší jen jeden metr, ale to rozhodně nedělejte. Spreje určené k likvidaci sršních hnízd mají vždy dostřik až 5 metrů, takže není důvod riskovat.
3. Co dělat, když na vás zaútočí sršeň?
Když jste pod útokem sršně, musíte být stateční, protože správný postup je podle odborníků nedělat prudké pohyby a rychle kráčet pryč. To se lehce řekne, ale zůstaňte v klidu, když kolem vás bzučí útočící sršeň. Je to nicméně správný způsob, jak reagovat. Máchání rukama sršně ještě více rozdráždí.
Když vás sršeň píchne nebo ji zabijete plácnutím na svém těle, vypustí poplašný feromon. Ten přivolá další sršně, pokud jsou nablízku, a označí vás jako cíl.
Pokud se na vás vrhne víc sršňů zároveň nebo nedej bože celé hnízdo, nezbývá než utíkat a hledat úkryt. Neutíkejte hned rovně, zakličkujte kolem stromu nebo keře, abyste sršně zmátli. Hledejte úkryt v podobě automobilu nebo budovy. Pokud není k dispozici úkryt, rukama si alespoň kryjte hlavu. A utíkejte.
Nezkoušejte se schovat pod vodu. Zdá se to jako dobrý nápad, ale sršni počkají, až se vynoříte, a potom zaútočí na hlavu, což je nejhorší možné místo.
4. Jak rychle létá sršeň?
Sršeň evropská létá rychlostí až 25 km za hodinu. Jedná se o průměr, za příznivého větru může letět i vyšší rychlostí. Průměrný člověk dosáhne při běhu rychlosti pouze kolem 10 km/hod., takže sršňům na rovince neunikne. Sportovní rekordmani, kteří běhají rychlostí 30 až 40 km/hod., by šanci utéct před sršní měli.
Sršeň evropská za letu -- Detailní pohled na hlavu sršně evropské -- Sršní dělnice stavějí hnízdo a krmí larvy.
5. Jak moc je sršeň nebezpečná?
Píchnutí od sršně bolí víc než píchnutí od vosy, protože sršní jed obsahuje velké množství acetylcholinu, který působí bolest. Sršní jed je sice v průměru méně toxický než včelí jed, ale jedu je větší množství než u včely nebo vosy. Obsahuje rovněž histamin, který způsobuje silné svědění.
Píchnutí od sršně evropské není pro zdravého člověka fatální ani při větším množství obdržených žihadel. Horší je v tomto ohledu sršeň asijská nebo mandarínská, které každý rok zabijí několik desítek lidí.
Nebezpečí představuje poplašný feromon, který sršně vypouštějí v případě ohrožení a při bodnutí. Hormon aktivizuje ostatní dělnice k hromadnému útoku. Pokud ohrožujete sršní hnízdo, může se na vás vrhnout celá kolonie.
Podobný feromon může sršeň vypustit také v okamžiku své smrti, aby vás označila jako cíl. Pokud vám feromon ulpí na pokožce nebo na oděvu, hrozí vám napadení od dalších sršní, které feromon detekují.
Bodnutí od sršně je nebezpečné zejména tehdy, když dojde k pobodání v oblasti krku nebo okolo očí. Pak může snadno dojít k otoku dýchacích cest.
6. Co dělat, když vás píchne sršeň?
Co nejdříve píchnutí omýt vodou a pokud možno mýdlem, aby se z rány dostal jed. Pokud je k dispozici cibule, pomůže rozkrojit ji na půl a okamžitě přiložit na píchanec. Pokud se vám na výlety nechce nosit v batohu cibule, přibalte si gel po bodnutí hmyzem Predator. Zabrání otoku.
Pokud jste alergičtí nebo pociťujete potíže s dýcháním, vyhledejte bez odkladu lékařskou pomoc. Hrozí anafylaktický šok, tedy dušení, otok a pokles tlaku. Alergii na sršní bodnutí může získat i člověk, který ji neměl, a kterého již sršeň dříve píchla.
7. Kolik sršňů je v jednom hnízdě?
V jednom hnízdě sršně evropské najdeme kromě královny typicky 200 až 400 dospělců. Pokud počítáme i vajíčka, larvy a kukly, ve velkém sršním hnízdě může být až 1700 sršňů.
8. Kolik sršní zabije člověka?
V případě sršně obecní se jako smrtelná dávka sršního jedu pro zdravého člověka uvádí 155 bodnutí na 1 kg hmotnosti. Pro člověka vážícího 70 kilogramů by tak smrtelná dávka teoreticky představovala kolem 10 tis. žihadel. V praxi může být kritickým už několik set bodnutí. Větší riziko hrozí alergickým jedincům a při bodnutí od sršně mandarínské.
9. Kdy umírají sršni?
Sršni umírají na podzim s klesající teplotou, typicky v listopadu. Když z hnízda vylétnou nové královny a samci, dělnice přestanout krmit zbylé larvy a sršní postupně umírají, včetně královny, která splnila svou funkci, a někdy ji proto zabijí samotné dělnice.
Narozdíl od včel neumírá sršeň po bodnutí žihadlem. Naopak může bodat opakovaně.
10. Jak sršeň zabít doma?
Když k vám do pokoje zabloudí sršeň, ne vždy máte nervy čekat, až si u vás doma vše “očmuchá” a vyletí ven. Možná máte doma malé dítě a nechcete riskovat. Potom se hodí mít po ruce sprej proti sršním a vosám. Do interiéru není vhodné stříkat chemii, proto doporučujeme unikátní mrazicí sprej Bros Zelená síla, vyrobený na přírodní bázi.
Sprej nasměrujete na letící hmyz a stiskem tlačítka jej zmrazíte teplotou -45 stupňů. Zmrazený hmyz se většinou efektně rozprskne. Sprej neobsahuje DEET, nezanechává skvrny na stěnách či textilu a funguje i na mouchy, pavouky nebo šváby. Zelená síla je přesně ten typ výrobku, který celý rok leží v komoře, ale když na to přijde, jste velmi rádi že jej máte.
Pokud k vám do pokoje sršeň vletí večer, zřejmě ji přilákalo světlo. Pomůže zhasnout a nechat otevřené okno. Sršeň velmi pravděpodobně vyletí ven sama. Pokud vám tedy na stole neleží přezrálé hrušky. Pak se opět hodí zmíněný mrazicí sprej. Do okna si příště instalujte sítě proti hmyzu. Pokud zvolíte nalepovací, instalace je velmi snadná.
Každopádně sršeň nezkoušejte zabít plácačkou na mouchy, je to příliš riskantní. Když se netrefíte, sršeň se rozdráždí a půjde po vás.
11. Co sršně přitahuje?
Sršně přitahuje přezrálé ovoce s vysokým obsahem cukru. Extra rádi mají například zralé hrušky. Jako prevence sbírejte zralé plody spadlé pod strom. Sršně přitáhne i sladká limonáda, podobně jako vosy.
Za tmy sršně přitahuje světlo, zejména studená část spektra. Pokud nechcete večer řešit sršně na terase, jako prevenci použijte ve venkovních svítidlech žárovky svítící v teplé části spektra (zbarvené do oranžova).
12. Co sršni nesnášejí?
Sršni nemají rádi vůni eukalyptu, máty, tymiánu, citronely, citronové trávy, bobkového listu nebo pelyňku. Odpuzují je i některé esenciální oleje, konkrétně citronová tráva, hřebíček nebo muškát. Okrasná rostlina, která odpuzuje vosy a sršně, je překvapivě právě obyčejný muškát.
13. Jak poznat sršní královnu?
Poznat sršní královnu není snadné, vzhledem se téměř neliší od dělnice. Je o něco větší než dělnice, měří 2,5 až 3,5 cm, kdežto dělnice max. 2,5 cm.
Vodítkem je roční období. Pokud spatříte osamělou sršeň začátkem jara, je to královna. Podobně na konci podzimu narazíte opět velmi praděpodobně právě na královnu. Jako jediná z celého sršního společenství přežívá zimu. Naproti tomu v létě zůstává královna v hnízdě, kde klade vajíčka a odpočívá. Práci v tomto období zastanou dělnice, královna pracovala na jaře.
14. Jak vypadá samec sršně?
Samec sršně má narozdíl od samičky (dělnice nebo královny) zaoblený zadeček a mnohem delší tmavá tykadla, zahnutá do oblouku. Narozdíl od dělnice nebo královny vás samec sršně nepíchne, protože nemá žihadlo.
15. Co dělá sršeň v zimě?
Sršni každý podzim hynou. Zimu přežívá pouze oplodněná sršní královna, schovaná a hibernující pod odchlípnutou kůrou stromu, pod dřevem či v jiné skulině. Na jaře vylétá a začíná stavět nové hnízdo, ve kterém zakládá novou sršní kolonii.
16. Jak a kde si sršni staví hnízda?
Sršeň obecná si staví hnízda ze ztrouchnivělého dřeva, které na jaře vykusuje, míchá ho se slinami a vytváří tak papírovinu. Postupně buduje horizontálně uložené plástve s buňkami, podobně jako včely. Kolem nich vytváří papírový obal z několika vrstev. Vstup do hnízda je dole, stejným otvorem vypadává odpad. Vstup do hnízda neustále hlídají sršní dělnice.
Sršni si hnízdo většinou staví v dutinách stromů, na půdách či pod střešním převisem, někdy i v zemi. Hnízdo si většinou staví tak, aby bylo alespoň částečně chráněno před deštěm. Pokud chráněno není, vystaví mu sršní ochranný obal z více vrstev.
Sršní královna začíná stavět hnízdo -- Pohled do hnízda zespodu -- Sršní hnízdo zavěšené pod stropem
17. Čím se živí sršeň?
Sršni loví mouchy, motýly, vosy, včely a housenky. Vyhledávají cukr, proto vyhledávají nektar, zralé ovoce, sladké šťávy, medovici a med, který loupí včelám přímo z úlu. Sršní mají rádi také mízu z keřů a stromů, zejména z jasanu, dubu, šeříku, olše, břízy a břečťanu.
Sršni se živí se i sladkým sekretem, který vylučují sršní larvy. Kromě cukru obsahuje i cenné bílkoviny.
Larvy sršňů se živí hmyzem, který pro ně ulovily a předžvýkaly dělnice nebo samotná královna (v případě první snůšky, kdy ještě dělnice nejsou na světě).
18. Čím jsou sršni užiteční?
Sršni regulují množství much. Typické hnízdo plné sršňů obecných za den spotřebuje 0,5 až 1,5 kg hmyzu a housenek, ze kterých by se jinak často vylíhli škůdci. Sršní jsou také opylovači, protože se živí nektarem.
19. Jak sršní škodí?
Sršní znehodnocují zralé ovoce tím, že do něj vykousávají díry. Jsou schopni plody z velké části zkonzumovat. Rádi sají mízu okrasných keřů a stromů a někdy poškozují kůru. Sršni škodí i tím, že hubí včely. Občas útočí i na včelí úly, aby ukradli med.
20. Jak dlouho žije sršeň?
Dospělá dělnice sršně evropské žije až 40 dní, v průměru se dožívá 16-20 dní. Podobně jako u lidí má na délku života dělnic vliv náročnost její práce. Péče o larvy dává dělnicím velmi zabrat.
21. Jak se sršeň obecná rozmnožuje?
Sršní královny se na podzim spáří a oplodněné vyhledají úkryt k přezimování. Na jaře začnou stavět hnízdo s buňkami, do kterých snášejí po jednom vajíčka. Z vajíčka se líhne larva zhruba po týdnu. Larva žije dva týdny, další dva týdny stráví ve stádiu kukly.
22. Jak daleko létá sršeň od hnízda?
Narozdíl od včel, které za potravou létají v průměru 600 až 800 metrů, sršni jsou za potravou schopni urazit vzdálenost až několika kilometrů. Typicky sršni potravu hledají v okruhu několika set metrů až 2 km kolem hnízda. Při orientaci používají záchytné vizuální body, na delší vzdálenost rozeznávají krajinné prvky a scenérie.
23. Je za zabití sršně pokuta?
Pokuta za zabití sršně je fáma. V České republice nejsou sršní ani jejich hnízda chránění, můžete je tedy zabít, pokud se cítíte ohrožení. Rovněž můžete zlikvidovat sršní hnízdo.
24. Kdy sršně likvidují hasiči?
Pokud sršní hnízdo svou blízkostí ohrožuje veřejné zdraví, můžete k jeho likvidaci přivolat hasiče. Typicky v blízkosti dětského hřiště, u školy a na veřejném prostranství. Na soukromých pozemcích a nemovitostech hasiči likvidaci sršních hnízd neprovádějí a hnízdo tak musíte zlikvidovat sami.
