Objevily se na listech vašich hrušní barevné žlutočervené skvrny, s malými hrbolky na spodní straně listů? Jde o rez hrušňovou, latinsky Gymnosporangium sabinae. Nazývá se také obnaženka hrušňová. Je to houbové onemocnění, které se na hrušně přenáší z jehličnanu, z čínského jalovce. Jak hrušně proti rzi chránit?
Tato tzv. dvoubytná rez potřebuje k životu dva druhy hostitelských stromů, jalovec a hrušeň, které pořád dokola střídá. Parazitická houba napadá listy hrušně. Tím je omezena fotosyntéza, stromy jsou oslabeny a náchylnější k dalším chorobám.
Rez hrušňová v principu nenapadá plody, jde především o kosmetické onemocnění. Při silné infestaci však může dojít k omezení růstu letorostů, deformacím na větvičkách a snížení výnosů. Vzácně se mohou deformace objevit i na plodech.
Hrušně napadené obnaženkou hrušňovou v letním suchém období často shazují poškozené listy. Při silné defoliaci je ohrožená i úroda hrušek.
Jak se rez hrušňová přenáší?
Na hrušeň se výtrusy houby dostávají větrem z jalovce čínského nebo jeho kultivarů, jako je jalovec chvojka (klášterní chvojka) nebo jalovec prostřední. Přenos probíhá na jaře, především za deštivého počasí. K nakažení je nutná blízkost jalovce a hrušně menší než 200 metrů. Tato vzdálenost se uvádí jako minimální bezpečná, v silném větru se však mohou spory šířit i na větší vzdálenost, jak dokládají zkušenosti z praxe.
Příznaky napadení jalovce
Ve dřevě jalovce houba přezimuje. Na počátku jara větvičky napadeného jalovce nejdříve místy lehce zduří, místy opadá jehličí.
Na začátku května, když kvetou hrušně, se na jalovci objeví žlutohnědé rosolovité výrůstky (telia), které uvolňují hnědé zimní výtrusy, tzv. teliospory. Právě tyto výtrusy napadají hrušně. Telia časem zaschnou a vytvoří rezavě hnědé prachové povlaky.
Jak rez hrušňová vypadá na listech?
Na napadených listech hrušně se v létě objevují žlutozelené, později žluto-oranžové skvrny, asi 1 cm veliké, nepravidelného tvaru. Na listu může být několik skrvn. Uprostřed skrvn listy hnědnou a praskají, a lze na nich rozeznat černé tečky, tzv. spermogonie.
Na spodní straně listů se koncem léta tvoří v místě skvrn výrůstky světle hnědé barvy, tzv. aecidie. Na podzim se skvrny na svých okrajích zbarvují do červena. Právě na podzim se spóry rzivosti vracejí za pomoci větru z těchto výtrusových ložisek zpět na jalovce.
Rez hrušňová se nepřenáší mezi jednotlivými hrušněmi. Letní spory, které se v hrušních koncem léta nahromadí, mají jediný cíl, a to je jalovec. Naopak zimní spory, které z jalovce vylétají další rok na jaře, vyhledávají hrušně, a nikoliv jalovce.
Houba potřebuje po celý rok živého hostitele, proto neustále střídá hrušeň a jalovec. Ve výjimečných případech však může houba přezimovat ukrytá v nádorovitých útvarech na větvičkách hrušně.
Fotogalerie rzi hrušňové
Co dělat proti rzivosti hrušek
Proti rzivosti fungují následující kroky:
- prevence v podobě izolace hrušní a jalovců v odstupu několika set metrů,
- mechanické odstraňování a pálení větví jalovců, na kterých zjistíme telie, při silné infestaci potom likvidace celých jalovcových keřů,
- na přelomu dubna a května zakrytí jalovců bílou netkanou textilí, která zabrání přenosu spor větrem,
- důsledné shrabávání a pálení listí hrušně na podzim,
- odstranění zduřelých větviček s deformacemi,
- likvidace rzivosti systémovým postřikem. Na rez hrušňovou jsou účinné postřiky proti strupovitosti jádrovin, jako je Scala, Champion nebo souprava Zdravé jablko plus. Prodej dříve používaných přípravků Dithane, Discus a Polyram již byl bohužel v Česku ukončen.
Kdy postřik aplikovat?
První postřik proti rzi hrušňové se provádí těsně před květem a druhý 2 až 3 týdny po odkvetení. Pozdější postřiky v době, kdy se již rez projevila na listech, nejsou účinné.
Prevence proti rzi hruškové:
- pěstování odolných druhů hrušní (vhodné jsou ranější odrůdy jako Červencová, Boscova lahvice, Hardyho, Pařížanka, Lucasova)
- pěstování odolných kultivarů jalovců - jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata) či jalovec poléhavý (Juniperus horizontalis)
