Psovitá šelma, která neumí štěkat, nemá s mývalem nic společného, kromě podobného obličeje. To je psík mývalovitý. Díky absenci vlků jako přirozených predátorů se psíkovi daří i v Česku, kde v lesích loví zejména mláďata ptáků. Jak se ho zbavit, když zavítá k vám na zahradu?
Na první pohled roztomilé zvířátko, psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) pochází z Východní Asie. Kvůli cenné kožešině byl v minulosti uměle vysazován do přírody v Rusku. Postupně se odtud rozšířil do Evropy.
V 60. letech byl poprvé zaznamenán i v Česku. Nejdříve se mu říkalo mývalovec kuní. Díky absenci vlků se mu u nás velmi daří, zejména na Severní Moravě, a patří mezi invazní druhy, které ohrožují biodiverzitu.
Psík mývalovitý dorůstá 50 až 70 cm délky, má relativně krátké končetiny se čtyřmi krátkými prsty. Dorůstá výšky až 50 cm, váží 3 až 10 kg.
Je pro něj typická hustá, špinavě šedá až hnědá srst a krátký huňatý ocas. Kolem očí má černou masku, čímž se podobá mývalovi severnímu. V Číně a Japonsku lze dokonce narazit na psíky mývalovité, kteří mají bílou srst.
Japonský poddruh psíka mývalovitého má trochu kratší a méně cennou srst. V Japonsku se mu říká Tanuki a lze na něj běžně narazit i v městech. Hraje významnou roli v japonském folkloru, ve kterém představuje lstivou a mazanou postavu. Jeho keramické sošky zdobí mnoho tamních zahrad, protože prý přinášejí štěstí.
Psík mývalovitý a mýval nejsou příbuzní
Psík mývalovitý dostal jméno podle medvídka mývala, protože se mu podobá díky tmavé srsti v obličeji. Psík mývalovitý má však blíže k lišce než k mývalovi. Rozdíly mezi psíkem mývalovitým a medvídkem mývalem jsou tyto:
- psík mývalovitý je psovitá šelma, zatímco mýval severní je šelma medvídkovitá
- mývala poznáte na první pohled podle pruhovaného ocasu a svislé tmavé čáry mezi očima, táhnoucí se od nosu až na čelo, psík mývalovitý tuto čáru nemá
- mýval má na tlapce pět dlouhých tenkých prstů, psík mývalovitý má čtyři krátké prsty, z toho dva přední jsou spojené
- psík mývalovitý pochází z Asie, medvídek mýval ze Severní Ameriky
- mýval narozdíl od psíka mývalovitého nežije monogamně
Jak psík mývalovitý žije
Psík mývalovitý je velmi zvídavá šelma, která se ráda potuluje po lesích a loukách. Preferuje okolí potoků, řek a jezer s hustým podrostem, ideálně lužní louky. Aktivní je především za soumraku a v noci, přes den více odpočívá. Noru si málokdy vyhrabe sám, raději obsadí noru po lišce nebo jezevci.
Zajímavostí je, že psík mývalovitý dokáže sdílet tzv. podzemní hrad s jezevcem, který jej vybudoval.
Psíci mývalovití jsou vysoce sociální zvířata. Jsou monogamní, žijí a loví v párech nebo malých rodinných skupinkách. Při hledání potravy spoléhají na svůj skvělý čich, protože zrak mají špatný. Při lovu využívají schopnost šplhat po stromech, plavat a dokonce se i potápět.
Zvuky psíka mývalovitého
Při pohybu v lese o sobě psík mývalovitý o sobě nedává vědět příliš hlasitě. Typický je pro něj mňoukavý zvuk, kterým se svolávají samci a samice, zejména v období páření (v myslivecké hantýrce tzv. kaňkování). V tomto období lze slyšet zejména samce psíků, kteří v noci vyjí a vykřikují.
Typický mňoukavý zvuk psíka mývalovitého si můžete pustit na následujícím videu:
Mazaný simulant a zimní spáč
Své území si psík mývalovitý značkuje. Je to velmi chytré zvíře, pokud po něm myslivec střílí, umí simulovat zásah a dělat mrtvého. Následně se nečekaně zvedne a peláší pryč.
Psík mývalovitý je jediná psovitá šelma, která v zimě hibernuje, v našich podmínkách od prosince do března. Přezimují v páru, a vzájemně se zahřívají. Zimní spánek ale u psíků mývalovitých není hluboký.
Rozmnožování
Po probuzení ze zimního spánku tvoří psíci mývalovití hned v březnu a dubnu páry a za dva měsíce po oplodnění samice vrhá 6 až 8 mláďat, ve výjimečných případech až 16 v jednom vrhu. Mláďata mají bílou srst a rychle rostou, po 4 měsících opouštějí matku. V říjnu už tvoří nové páry.
Zajímavost: Psík mývalovitý je tak adaptabilní, že počet mláďat ve vrhu se zvyšuje, pokud je populace psíků pod tlakem, typicky například při lovné sezóně.
Samec se chová jako vzorný partner a otec. Březí samici nosí jídlo a sdílí s ní péči o mláďata po dobu až 5 měsíců.
Jak psík mývalovitý škodí a co žere
Psík mývalovitý je všežravec a potravní oportunista. Sežere skoro vše, co je dispozici. Loví hmyz, hlodavce, obojživelníky, ptáky i ryby. Nepohrdne mršinou ani lesními plody, na poli si rád dá kukuřici.
V českých lesích působí rozsáhlé škody tím, že zabíjí mláďata zajíců a vykrádá hnízda koroptví, bažantů nebo tetřívků. Vybírá snůšky ptáků sídlících na zemi, i hnízda na stromech a v dutinách stromů. Nepohrdne bobulemi, kořínky, žábami, ale ani mršinami.
Zajímavost: Psík mývalovitý je schopen pozřít i jedovatou žábu, jako je ropucha. Při jejím požírání totiž vylučuje velké množství slin, kterými naředí toxiny.
Vysoká inteligence, široký záběr jídelníčku, vysoký počet mláďat ve vrhu a absence přirozených predátorů. To je kombinace, díky které se psík mývalovitý přemnožuje a způsobuje v přírodě nerovnováhu. Patří mezi škodnou a loví se po celý rok.
Psík mývalovitý na zahradě
Pokud se psík mývalovitý začne naučí chodit k vám na zahradu, natropí vám na ní stejné škody jako liška nebo kuna. Bude si dělat zálusk na vaše slepice a jejich vejce nebo králíky. Může rozrýt i záhony a zanechat na zahradě trus, což je nebezpečné kvůli chorobám a parazitů, které šíří.
Co psíky mývalovité odpuzuje: některé pachy a ostré světlo
Psík mývalovitý nesnáší některé přírodní pachy pocházející z rostlin. Jedna z takových vůní je máta peprná. Koncentrovanou podobu poskytne mátový olej. Vzhledem k ceně oleje dává smysl při ochraně konkrétního místa, jako je například kurník. Máta však opravdu funguje, protože dráždí dutiny psíků mývalovitých, takže se k místu raději nepřiblíží.
Jako přírodní repelent proti psíkům mývalovitým můžete zkusit i namletá kávová zrna. Zabijete dvě mouchy jednou ranou. Silná vůně odpudí psíky mývalovité a káva prospěje vašim rostlinám jako hnojivo.
Fungují i silnější metody v podobě kajenského pepře a čili, ale zde narážíme na klasický problém s dětmi a domácími mazlíčky.
Přístup ke kurníku lze ochránit také silným světlem napojeným na čidlo pohybu. Pohled do ostrého světla není příjemný nikomu, tím méně šelmě. Co funguje proti kunám, funguje i proti psíkovi. Účinným řešením je světelný plašič Weitech WK0054, který ochrání plochu až 200m2.
Jak se psíka mývalovitého zbavit
Kromě zmíněných světelných plašičů můžete pozemek ochránit elektrickým ohradníkem. Řešení je to nákladné a připadá v úvahu, pokud nemáte děti ani domácí mazlíčky. V praxi dává největší smysl odchytová klec vhodných rozměrů. Doporučujeme bytelnou past na kuny, vydry a psíky mývalovité.
Když se vám podaří psíka mývalovitého odchytit, je potřeba zavolat myslivce nebo policii. Vypouštění této šelmy do volné přírody je v Česku zakázáno, stejně jako jeho chov. Manipulace s klecí je rovněž nebezpečná, podrážděný psík vás může kousnout a nakazit.
Nemoci přenášené psíkem mývalovitým
Má se za to, že psík mývalovitý z Asie zavlekl klíšťovou encefalitidu, zaznamenány byly i případy vztekliny, naštěstí ne v Česku, ale v sousedních zemích. Psíci mývalovití přenášejí velké množství parazitů.
Nebezpečím je tasemnice lišcí neboli měchožil bublinatý (Echinococcus multilocularis). Tato 5 mm velká tasemnice se usazuje v játrech mezihostitele, kterým může být i člověk a způsobuje vznik nebezpečných cyst.
Psík mývalovitý šíří také psinku (Febris catarrhalis et nervosa canum). Psinka je akutní virové onemocnění, které není nebezpečné pro lidi, ale mohou se nakazit psi, kočkovité nebo lasicovité šelmy. Hrozí jim smrt nebo trvalé následky.
Často kladené dotazy ohledně písků mývalovitých
Jak vypadá stopa psíka mývalovitého?
Stopa psíka mývalovitého vypadá velmi podobně jako stopa lišky nebo psa. Má 4 prsty a poznávacím znakem jsou spojené dva přední prsty. Velikost zadní stopy je 5x6 cm. Rozdílem oproti liščí stopě je větší rozestup mezi levým a pravým otiskem a okrouhlejší tvar otisku.
Zleva doprava. tlapka psíka mývalovitého - tlapka psa - tlapka lišky
Jak vypadá trus psíka mývalovitého ?
Černošedý trus psíka mývalovitého bývá zatočený, délkou 8-10 cm, v průměru 2cm a má velmi pravidelný tvar. Podobně jako jezevec si psík mývalovitý v blízkosti nor vytváří latríny, na kterých si odkládá, co jej v břiše tlačí..
Jak dlouho žije psík mývalovitý?
Psík mývalovitý se dožívá 6 až 11 let.
Je psík mývalovitý nebezpečný?
Ano, má ostré zuby a drápy, kterými může člověka zranit, takže při manipulaci s jedincem chyceným do klece je na místě opatrnost. Přenáší také parazity, které mohou nakazit i lidi.
Jaká je doba lovu psíka mývalovitého?
Protože se jedná o invazní druh, smí myslivci lovit psíka mývalovitého celoročně.
Je v Česku povolen chov psíka mývalovitého?
Chov a prodej psíků mývalovitých je v Česku od roku 2016 zakázán. Je tomu tak v celé Evropské unii a důvodem je fakt, že se jedná o zavlečený nepůvodní druh, který je v naší přírodě nežádoucí. Výjimkou jsou jedinci chovaní v zajetí, pořízení před zákazem, ti mohou v zajetí dožít.
Kde se psík mývalovitý v Česku vyskytuje?
Pokud jde o výskyt psíka mývalovitého v České republice, největší populace je na Severní Moravě, konkrétně v Jeseníkách a jejich podhůří, odkud se dostal z Polska. Celkově se vykytuje minimálně na 75% území. Každoročně je v Česku odstřeleno přes 2000 kusů psíků mývalovitých.
Jaké má psík mývalovitý přirozené nepřátele?
Mezi přirozené predátory psíka mývalovitého patří vlk, liška, rys, orel a výr velký.
Zajímavostí je také to, že tuto šelmu někdy lidé nesprávně hledají pod názvem "pes mývalovitý" nebo "medvídek mývalovitý". Každopádně s klecovou pastí se spolehlivě zbavíte jak tohoto psíka, tak kuny, lišky nebo otravné toulavé kočky.