Sršeň: užitečný soused, nebo nebezpečný zabiják? Jak kdy. Přečtěte si, v čem se liší sršeň obecná od smrtonosné sršně mandarínské.
Není sršeň jako sršeň. Naučte se poznat smrtelně nebezpečnou mandarínskou sršeň
Zasloužený respekt budí svou úctyhodnou velikostí už pouhá sršeň obecná. Sršní královna může mít tělo dlouhé víc než čtyři centimetry. Zřetelně vidiltenými kusadly a hlasitým temným bzučením všechny okolo varuje, že není radno ji dráždit.
O údajné sršní smrtonosnosti kolují celé zkazky. Lidová moudrost říká, že stačí pouhá tři sršní bodnutí k tomu, aby usmrtila dospělého člověka. Moc pravdy na tom ale není. Samotné sršní bodnutí není ani zdaleka tak smrtonosné, jak se traduje. Přestože vás bude bolet víc než bodnutí od včely nebo vosy, faktem je, že obsahuje až 50krát méně jedu než třeba bodnutí zmíněné vosy.
Odkud se tedy fáma o zabijáckých sršních vzala? Pro odpověď si musíme zajít až na daleký východ – konkrétně do Japonska. Právě tam totiž už dlouhá staletí řádí smrtelně nebezpečná mandarínská sršeň. Každý rok tam zabije několik desítek lidí.
Sršeň mandarinská: zabiják z Asie
Právě sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) je v Japonsku veřejným nepřítelem číslo jedna. Podle statistik jen v Japonsku ročně zabije víc lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady! Jed těchto sršní obsahuje mimo jiné feromony, takže po píchnutí jednou sršní přispěchají další sršně a přidají se k útoku.. Tyto látky se navíc přidávají do některých parfémů, takže člověk který se s nimi navoní může potom sršně vyloženě přitahovat.
Od „evropské“ sršně obecné se tahle asijská verze v mnoha ohledech liší. Je tmavší, výrazně agresivnější a větší. Sršeň mandarínská je největší ze všech sršní - obzvlášť velké exempláře mohou mít délku těla až 5,5cm a rozpětí křídel 7,5cm. Na rozdíl od mírumilovné sršně obecné je její asijská sestřenice schopna člověka pronásledovat až do úmoru. Sršeň mandarinská si svá hnízda buduje v norách po hlodavcích nebo hadech.
Nemusíte mít strach, že byste v ČR nebo na území Evropy sršeň mandarinskou potkali. Sršeň mandarinská žije jen v jižní, východní a jihovýchodní Asii. Informace o tom, že se sršeň mandarinská rozšířila do Evropy nejsou pravdivé. Do Francie se v roce 2004 se zásilkou bonsají srutečně dostaly sršně z Japonska, šlo ale o menší sršně asijské.
Velikost sršní můžete porovnat na obrázku níže. Sršeň mandarinská na obrázku bohužel chybí, ale je ještě zhruba o 40% větší než sršeň evropská.
Sršeň asijská
Sršeň asijská je menší druh, jehož velikost nepřekračuje 3cm. Jde o dravý druh, který se specializuje na lov včel. Právě proto působí těžkou hlavu hlavně francouzských včelařům – ve velkém likviduje včely, a to i kvůli tomu, že v Evropě nemá asijská sršeň přirozené nepřátele.
Ve Francii to navíc neskončilo. Před časem sršeň asijská překročila Pyreneje a postupně se objevila ve Španělsku, Portugalsku, v Belgii i v Německu. Sršeň asijská už je bohužel i v Česku. Začátkem října 2023 byla nalezena v Plzni a v současnosti probíhá usilovné pátrání po hnízdech s cílem zabránit jejímu rozšíření.
Sršeň asijská se od sršně obecní liší tím, že je menší, hlavu má černou a nikoli zbarvenou do červena a má jasně žluté poslední články nohou. Je mnohem obratnější a rychlejší letec než sršeň obecná.
Sršeň asijská nemá moc přirozených predátorů, jeden by se ale u nás našel. Je jím parazitická vosička očnatka hnědá (Conops Vesicularis), která napadá královny sršně asijské a zabraňuje tak ve vytváření kolonií.
Sršeň obecná: užitečný soused
Přestože se to totiž na první pohled nezdá, jsou sršně obecné téměř neškodné. A zaútočí pouze v sebeobraně – tedy pouze tehdy, když se přiblížíte příliš blízko k jejich hnízdu nebo když v jejich přítomnosti děláte prudké pohyby (například mácháte rukama).
Na zahradě se navíc můžou rychle proměnit v užitečného pomocníka. Obyvatelé jediného sršního hnízda denně zlikvidují až kilogram otravného hmyzu, jako jsou ovádi, mouchy nebo třeba klíšťata.