Plíseň šedá (latinsky Botrytis cinerea) je houbové onemocnění způsobené nekrotickou houbou Botryotinia fuckeliana. Plíseň napadá některé druhy zeleniny, měkké ovoce, nejčastěji vinnou révu, jahody, okurky a rajčata. Šíří se vzduchem za vlhkého počasí a plody pokrývá šedým povlakem. Pokud není rostlina ošetřena, plíseň se rychle šíří na zdravé části a můžete přijít o podstatnou část úrody.
Příznaky napadení
Plíseň šedou ihned poznáte podle šedé prachové vrstvy na plodech - je to podhoubí (mycelium) houby, ze kterého se houba dále šíří pomocí výtrusů. Napadá stonky, listy, květy i plody. V první fázi napadení se na nich tvoří měkké vodnaté skvrny, které mění barvu na žlutou a hnědou - tkáň nekrotizuje. Následně se na hnijících místech na plodech tvoří šedý povlak.
Jaké rostliny houba napadá
Houba napadá všechny druhy rostlin, například jahody, maliny, ostružiny, rajčata, okurky nebo i okrasné květiny jako růže a gerbery. Nejčastěji však révu vinnou. Pak se tato choroba označuje také jako šedá hniloba hroznů révy. Na plíseň šedou můžeme narazit i v lese, napadá listnáče i jehličnany.
Fotogalerie: Květ růže napadený šedou plísní -- Průběh napadení plodu jahody (foto Edward Sikora, Auburn University, Bugwood.org)
Šedá plíseň vinné révy
Vinná réva je plísní napadena nejčastěji. Postižena může být jedna nebo několik bobulí v rámci hroznu nebo celý hrozen. Zdravé bobule, které se dotýkají napadených bobulí, se rychle nakazí. Bobule se scvrknou, u bílých odrůd zhnědnou, u modrých odrůd zčervenají. Hnilobou napadené bobule časem usychají a mumifikované padají na zem.
Koncem jara může houba infikovat mladé výhonky, květy a listy. Pokud k infekci dojde na bobulích po odkvětu, zůstává houba až do vegetačního období neaktivní. Rány na bobulích způsobené ptáky, hmyzem, krupobitím nebo padlím zvyšují pravděpodobnost napadení révy botrytidou.
Šedá plíseň versus ušlechtilá plíseň
U vinné révy houba Botrytis cinerea způsobuje kromě zhoubné plísně šedé za vhodných podmínek jinou infekci, která je narozdíl od šedé plísně žádoucí: ušlechtilou bílou plíseň. Pokud se vlhkost střídá se sluncem, napadne plíseň pouze slupku bobulí. V důsledku proděravění slupky se z bobulí odpařuje voda a zvyšuje se cukernatost hroznů. Z bobulí napadených ušlechtilou bílou plísní se potom vyrábějí sladká dezertní vína.
Foto: Ušlechtilá bílá plíseň révy
Příznaky ušlechtilé hniloby i plísně šedé se mohou vyskytovat ve stejné vinici, na stejné rostlině, a dokonce i v rámci jednoho hroznu. Není však jasné, zda jsou různé příznaky způsobeny geneticky odlišnými kmeny B. cinerea, nebo zda stejné kmeny způsobují různé příznaky v závislosti na podmínkách prostředí.
Šedá plíseň jahod
Jahody patří mezi plodiny, které bývají plísní šedou (botrytidou) často napadány. Příčinou je opět vlhké a mokré prostředí nebo špatná cirkulace vzduchu kolem rostlin. Na stoncích a listech se objevují odumřelé, hnědé skvrny. Napadené květy hnědnou a odumírají.
Na plodech jahod se nejprve tvoří světle hnědá hniloba, napadené místo je na omak měkké. Plody brzy "mumifikují" a stejně jako květy se pokryjí šedým prachovým porostem plísně. Stačí 48 hodin a plod jahody je zničený. Nejčastěji se nakazí plody, které spočívají na vlhké půdě nebo se dotýkají infikovaných částí rostlin.
Šedá plíseň okurek a rajčat
Botrytis cinerea je nejčastější chorobou napadající produkci okurek a rajčat. Jsou pro plíseň šedou vhodným hostitelem zejména ve skleníku. Teplé a vlhké prostředí šíření choroby podporuje.
Po infekci botrytidou mají mladé listy světle žlutou barvu. Při nižší vzdušné vlhkosti za slunečných dnů napadené listy zasychají. Kolem květní stopky mladého plodu se často tvoří vrstva šedé plísně. Infikované mladé listy, květní pupeny a mladé plody se nerozvíjejí.
Typickým znakem Botrytis cinerea je častý výskyt lézí ve tvaru písmene "V" na listech. Infekce na stonku způsobuje vadnutí nad napadeným místem. Na nezralých plodech rajčat se při napadení tvoří bílé kruhové fleky.
Jak se šedá plíseň šíří
Plíseň přežívá zimu na odumřelém organickém materiálu: mumifikovaných zbytcích bobulí, napadených listech a letorostech vinné révy a jiných hostitelských rostlinách. V tomto období je houba ukrytá v malých černých útvarech, která se nazývají sklerocia. Toto zhuštěné podhoubí houba vytváří vždy při nepříznivých podmínkách. Jsou totiž odolné vůči suchu i mrazu a houba v nich přečká nepříznivé období.
Plíseň šedá roste jak na světle, tak i ve tmě, při teplotách od 0 °C a při vlhkosti vzduchu vyšší než 85 %. Nedostatečně větraný skleník je pro ni ideální prostředí.
Na jaře se ze sklerocií začnou šířit nepohyblivé spory, tzv. konidie. Potřebují k tomu vlhkost vyšší než 85%. Aby se na hostitelské rostlině spory uchytily, musí být ovlhčená. Konidie napadají všechny části rostliny: květy, listy nebo plody.
Plíseň šedá má mnoho forem a stádií: mycelium, konidie, chlamydospory, oidie, sklerocia a askospory.
Když se konidie uchytí na odumřelých květech, pronikají do zdravé tkáně nových bobulí nebo plodnic. V nezralých plodnicích čekají na okamžik, kdy se v nich vytvoří více cukru, aby mohla houba dále růst. Na napadených plodech houba rychle tvoří podhoubí (mycelium), ze kterého opět klíčí šedé spory (konidie) a ty se dále šíří vzduchem.
Princip napadení rostliny houbou
- Houba B. cinerea napadá rostlinu přes rány (vpichy od hmyzu, poškození kroupami), i přes zdravé tkáně.
- Nejčastěji jsou napadeny přímo plody.
- Čím jsou plody zralejší, tím jsou náchylnější k napadení.
- Houba zabíjí rostlinné buňky hostitelské rostliny a následně mrtvé rostlinné pletivo kolonizuje.
Plíseň šedá miluje vlhko a teplo
Vlhké podmínky v okolí bobulí a listů výrazně podporují rozvoj choroby. Čím déle přetrvávají vlhké podmínky, tím větší je pravděpodobnost infekce i nepoškozených bobulí. Infekci napomáhají také vyšší teploty. Při teplotě 12 až 24 °C dochází k infekci za 12 až 24 hodin, zatímco při teplotě 3 °C je zapotřebí 60 až 72 hodin.
Hrozny napadené houbou rodu Botrytis často ukrývají na povrchu nebo uprostřed trsu další houby, několik druhů Penicillium spp., Aspergillus spp. nebo Trichothecium roseum. Kombinace těchto plísní mívají katastrofální důsledky na kvalitu sklizně a vína.
Jak s plísní šedou bojovat
Při likvidaci plísně šedí je klíčové:
- odstraňovat napadené části rostliny,
- zajistit co nejlepší cirkulaci vzduchu, aby se snížila vlhkost na rostlině,
- aplikovat účinný fungicid.
Odstraňujte napadenou hmotu
Napadené částí rostlin je nutné ihned odstraňovat. Pokud jsou pokryty šedým povlakem, je potřeba postupovat šetrně. Každým pohybem se do vzduchu dostávají spory, které mohou infikovat zdravé části rostliny. Na podzim nenechávejte na rostlině zbytky plodů, typicky to platí pro hrozno. Pravidelně sklízejte a čistěte okolí rostlin. Spadlé plody ihned sbírejte.
Snižte vlhkost
Zajistěte co největší proudění vzduchu kolem rostlin, aby rychleji vysychaly. V hustém listoví se vodní pára těžko rozptyluje a kolem rostliny vznikají kapsy vysoké vlhkosti. Pomůže prostříhání a částečně odlistění, u vinné révy například kolem trsů hroznů. Ve skleníku je nutným řešením více větrat.
Na jaře nehnojte dusíkatými hnojivy. Vysoké hladiny dusíku podporují nadměrný růst listů. Tím se zvyšuje množství ploch pro možnou infekci a snižuje cirkulace vzduchu kolem rostliny.
Nezalévejte na listy, ale ke kořenům. Vlhkost na listech nahrává šíření plísně. Ideální je kapková závlaha.
Vhodné fungicidy
Nasazení postřiků proti houbovým chorobám (fungicidů) zůstává hlavní metodou boje proti plísní šedé. Mezi nejlepší postřiky proti plísni šedé na českém trhu patří Scala, Signum, Vitisan a přírodní Bioplantella na bázi přesličky.
Při vlhké sezoně aplikujte postřik proti plísni šedé častěji, každých 7 až 10 dní. Postřik provádějte nejlépe večer, abyste minimalizovali škodlivý dopad na opylující hmyz.
Rezistence Botrytis cinerea vůči fungicidům
Houba se vyskytuje v několika různých kmenech. Liší se rychlostí šíření a některé z kmenů vykazují rezistenci vůči použitým fungicidům. Dokážou totiž tvořit mutace a přežít tak i v prostředí ošetřeném botrycidem. Tato biologická rozmanitost houby Botrytis cinerea se stále zkoumá.
Biologické prostředky
Do boje s plísní šedou se nasazuje askomycetní houba Clonostachys rosea. Funguje jako endofyt - žije v těle cílových rostlin, které kolonizuje dříve než houba způsobující šedou plíseň. Hostitelskou rostlinu chrání před pronikáním patogenů, a snižuje klíčivost konidií B. cinerea. Působí tak jako biologický prostředek proti houbovým chorobám. V EU je registrován přípravek Prestop, zakoupit se dá v Polsku.
Esenciální oleje
Proti plísni šedé úspěšně fungují také esenciální oleje:
- tymiánový (podle studie snižuje postřik listů výskyt plísně šedé u rajčat o 64% - k postřiku byla použita koncentrace 1 kapka na 2 litry vody),
- mátový (podle studie koncentrace 10 kapek na litr vody zcela zastavila šíření plísně na hroznech)
- šalvějový, tea tree, levandulový, oreganový, citrusový
Esenciální oleje a přírodní výtažky mají potenciál nahradit syntetické fungicidy a v praxi se zkoumají možnosti jejich využití zejména při ochraně sklizeného ovoce. Při transportu hroznů vinné révy se nejčastěji používá jako ochrana před plísní šedou oxid siřičitý, který však způsobuje blednutí bobulí hrozna a u konzumentů může vyvolat hypersenzitivní reakce. V tomto směru se zkoumá hlavně česnek, bohatý na protiplísňové látky jako allicin a další.