Rajčata a okurky patří mezi plodiny, které velmi snadno chytnou plíseň. Všechna plísňová onemocnění mají společné jedno: šíří se velmi rychle, a daří se jim ve vlhku, typicky v prostředí skleníku. Podívejme se na tři nejčastější druhy plísní napadající okurky a rajčata, a co se proti nim dá dělat.
Příčiny vzniku plísní
Plísně způsobují houbové (nebo houbám podobné) patogeny, které se aktivují vlhkem. K vypuknutí plísně pomáhá:
- deštivé počasí, mlhy, rosa,
- nedostatečné větrání skleníku,
- zalévání rostlin na listy nebo rosením, místo ke kořenům,
- příliš hustá výsadba nebo nevylamování zálistků u rajčat.
Patogenní spory se šíří vzduchem nebo přečkají zimu na zbytcích napadených rostlin. Na jaře za vhodných podmínek se potom “probudí” a napadají nové rostliny. K hlavnímu rozvíjení nákazy dochází v plném létě, kdy je porost hustý, teplé dny (nad 15°C se střídají s chladnějšími vlhkými nocemi a jsou častější srážky.
K nasazení správného postřiku je nejříve nutné plíseň správně identifikovat. Tři nejčastější plísně napadající rajčata a okurky jsou plíseň šedá, plíseň bramborová a plíseň okurková.
Plíseň šedá
Plíseň, která rajčata i okurky napadá nejčastěji, se jmenuje plíseň šedá. Způsobuje ji patogenní houba Botryotinia fuckeliana. K aktivaci nepotřebuje, aby byly listy vlhké, stačí vlhké počasí, typicky pod mrakem.
Příznakem nákazy je typický šedý práškový povlak na plodech, schnoucí skvrny na listech, vadnutí stonků. Je velmi odolná a bez problémů přečká mrazy. Kromě rajčat napadá i jahody, vinnou révu a další plodiny.
Projevy plísně šedé na okurce, na listech rajčete a plodu rajčate.
Proti plísni šedé se osvědčují neměďnaté systémové fungicidy Signum a Scala, případně kontaktní fungicid Vitisan. Biopěstitelé mohou rajčata a okurky posílit přírodní postřikem Natur-F-R na bázi přesličky nebo použit chytrou houbu Polyversum.
Plíseň bramborová (plíseň rajčat)
Rajčata i brambory patří mezi lilkovité, obě plodiny jsou tak citlivé na stejné choroby. Plíseň bramborová (u rajčat nazývaná “plíseň rajčat”) je ta nejobávanější z nich. Původcem onemocnění je Phytophthora infestans, mikroorganismus podobný houbě, nazývaný řasovka.
Tato plíseň se nechvalně zapsala do historie. V polovině 19. století zničila plíseň bramborová v Irsku celou úrodu brambor a způsobila velký irský hladomor, kvůli kterému zemřelo kolem milionu lidí.
Plíseň rajčatová se projevuje nejdříve na listech ve spodní části rostliny. Tvoří se na nich zelené a hnědé vodnaté skvrny s šedavým lemem. Na spodku listů a na spodní části stonku se objevuje bílý vatový povlak. Opadávají květy, plody rajčat mají propadlé skvrny zlatohnědé barvy.
Podobně jako u hlíz brambor proniká hnědá hniloba hluboko dovnitř plodů rajčat. Choroba se šíří velmi rychle a často usmrtí celé keříky rajčat nebo brambor tak rychle, že vypadají, jako by je zničil mráz.
Projevy plísně rajčat: typický je světlý okraj nekrotizujících skvrn na listech, a léze na plodu.
Čerň rajčatová
Plíseň bramborová se někdy plete s houbovým onemocněním čerň rajčatová (alternariová skvrnitost). Rozdíl je v tom, že alternaria způsobuje na listech suché, hnědé skvrny s terčovitou strukturou, zatímco skvrny způsobené plísní bramborovou jsou vodnaté, s mastným vzhledem. Čerň rajčatová se projevuje spíše za suchého počasí.
Proti plísni rajčat je nejúčinnější měďnatý fungicid Champion WG. Působí kontaktně a brání klíčení spor. Alternativou je přípravek Ortiva s účinnou látkou Azoxystrobin, který působí preventivně a částečně kurativně. Z přírodních řešení je dobrou volbou chytrá houba Polyversum.
Plíseň okurková
Tato plíseň napadá tykvovité rostliny, tedy okurky, tykve, melouny, cukety a dýně. Na okurkách se projevuje drobnými žlutými skvrnami na listech, které se postupně spoují do velkých oblastí a hnědnou. Při vysoké vlhkosti listů se může na spodní straně listů objevit tmavý, plstnatý povlak. Je to známka aktivního šíření patogenu.
Listy postupně hnědnou a opadávají. Odlistění snižuje kvalitu a množství plodů. Plíseň okurková ale nenapadá stonky ani plody.
Projevy plísně okurkové: typické jsou jasně ohraničené skvrny na listech, které se později slévají. Na prostředním obrázku je spodní strana listu s tmavým plstnatým povlakem.
Původcem je patogenní organismus podobný houbě, zvaný vřetenatka okurková (Pseudoperonospora cubensis). Spory způsobující tuto plíseň u nás nepřezimují, protože k přežití potřebují zelené rostlinné pletivo, ale dostávají se k nám vzdušnými proudy z jihovýchodu. Z toho důvodu se projevuje až v pozdnějším létě.
Protože původce plísně nepřežívá v půdě ani v rostlinných zbytcích, podzimní zpracování půdy nemají na toto onemocnění vliv. Při výskytu je nutná rychlá aplikace fungicidů.
Mezi doporučení přípravky proti plísni okurek patří na prvním místě opět Champion WG, alternativně Ortiva, pro biopěstitele potom jednoznačně chytrá houba Polyversum.
Podobné jako plísně: padlí
Rajčata a okurky napadají i jiné patogeny, které se projevují bílým moučnatým povlakem: padlí okurek a v českých podmínkách vzácné padlí rajčete. Narozdíl od plísní se padlí šíří nejen v chladném a vlhkém počasí, ale i za velkého sucha.
Typickým příznakem padlí je bílý až šedavý moučný poprašek na listech okurek. Narozdíl od plísní napadá padlí především listy, méně plody. Úhyn rostlin je spíše výjimečný.
Projevy padlí: moučnatý bílý poprašek na listech (vlevo na okurce, uprostřed propukající infekce padlí na rajčeti, vpravo pokročilá nákaza rajčete.
Technicky se nejedná o plísně, ale o čistě houbové onemocnění. Proti padlí okurek i padlí rajčat jsou registrované fungicidy Ortiva a Padlí zeleniny a okrasných rostlin z produkce Agro CS a Vitisan na bázi hydrogenuhličitanu draselného. Pro biopěstitele je k dispozici přípravek Natura Na padlí.
Jak bojovat proti plísním rajčat a okurek
Prevence
- Vysazovat rajčata i okurky na slunná místa,
- Rajčata nevysazovat do blízkosti brambor.
- Dodržovat rozestupy mezi keříky rajčat.
- U rajčat odstraňovat spodní listy, aby neležely na zemi.
- Klíčová je zálivka pouze ke kořenům, ideálně kapková závlaha. Nikdy ne na listy.
- Okurky je vhodné pěstovat na vertikálních konstrukcích, po kterých mohou šplhat, aby neležely na zemi.
- U okurek se osvědčuje časný výsev a výsadba. Rostliny nasadí a plodí co nejdříve v létě, ještě před nástupem plísně.
Riziko výskytu plísně šedé u rajčat snížíte pravidelným vylamováním zálistků. Jedná se výhonky rašící v paždí mezi hlavním stonkem a větvivčkou.
Opatření v případě nákazy
- Odstraňovat všechny napadené části rostlin. Tím se sníží množství spor v okolí.
- Infikované zbytky rostlin nekompostovat, patogeny teplota v kompostu nezničí.
- Rychle rostliny ošetřit přírodními nebo syntetickými přípravky.
Chytrá houba (Polyversum)
Mezi účinné přípravky patří chytrá houba Pythium oligandrum, prodávaná pod názvem Polyversum. Jde o prášek rozpustný ve vodě, ze kterého se připraví postřik. Houba likviduje plísně a houbové patogeny tím, že do nich proniká a vysává z nich živiny. Samotnou rostlinu nenapadá. Bonusem je, že houba vylučuje látky, které rostlinu stimulují k růstu, a podporuje rezistenci rostliny vůči listovým chorobám.
Chemické fungicidy
Proti plísni rajčat a plísni okurkové je nejúčinnější měďnatý fungicid Champion WG. Alternativou je přípravek Ortiva.
Proti plísni šedé se osvědčují neměďnaté systémové fungicidy Signum a Scala, případně kontaktní Vitisan.
Rezistentní a odolné odrůdy rajčat a okurek
Dalším řešením je vysazovat odrůdy rajčat rezistentní či tolerantní vůči plísním. Odolné odrůdy sice plíseň napadne také, ale mohou nástup choroby pozdržet nebo zmírnit její průběh, což pěstiteli dává více času na sklizeň plodů.
Z rajčat jsou to:
- divoké červené, divoké havajské,
- Sunviva,
- Matt’s Wild Cherry,
- Primabela,
- Resibella
- hybridní Mountain Magic F1.
Z okurek potom:
- Alhabmra F1,
- Atlaj F1,
- Partner F1,
- Regina F1,
- Charlotte F1,
- Blanka F1,
- Soplica F1,
- Minisprint F1
- Passandra F1.
“F1” v názvech označuje první generaci kříženců. Nejedná se o geneticky modifikované odrůdy, vznikají klasickým křížením. Pozor, semínka z těchto rostlin již nemají stejné vlastnosti.
