Plíseň bramborová: jak ji zlikvidovat

Plíseň bramborová je jednou z nejnebezpečnějších chorob, které mohou potkat brambory. Kromě brambor postihuje i rajčata a občas i okrasné lilky, vyjímečně také petunie. Nejčastěji se objevuje v teplých měsících, jakmile nastane delší období vlhka a deštivého počasí. Jak brambory před plísní bramborovou ochránit?

Plíseň bramborová způsobuje patogen podobný houbě, zvaný Phytophthora infestans. Tento mikroorganismus se šíří především větrem (na vzdálenost několika desítek kilometrů), prostřednictvím spor uvolňovaných z infikovaných listů. Spory se také smývají z do půdy, kde mohou infikovat hlíz. Po napadení sporou propuká infekce v řádu hodin.

Patogen přežívá zimu v napadených rostlinných zbytcích, především v hlízách brambor. Pokud po sklizni zůstanou v půdě drobné „zapomenuté“ brambory z napadených rostlin, mohou na jaře vyklíčit a už nést tuto chorobu. Takové planě rostoucí brambory často fungují jako prvotní zdroj infekce v nové sezóně.

Příznaky plísně bramborové

První příznaky plísně lze obvykle zpozorovat koncem jara nebo začátkem léta. Typicky po vydatných deštích. Za vhodných podmínek (vlhko a mírné teploty kolem 15–20 °C) se plíseň velmi rychle šíří a dokáže během několika dní zasáhnout velkou část porostu brambor.

• Prvním příznakem jsou malé, světle až tmavě zelené skvrny, které vypadají jako nasáklé vodou. Často začínají na špičkách nebo okrajích listů, kde se nejdéle drží rosa. 
• Za chladného a vlhkého počasí se tyto skvrny rychle zvětšují do velkých, tmavě hnědých až černých lézí a postižená část listu odumírá. 
• Svkrny vypadají jako omrzliny, poznávacím znakem plísně bramborové jsou světlejší okraje skvrn. 
• Za vlhkého počasí se na spodní straně napadených listů nebo na okrajích skvrn objevuje bělavý plísňový povlak. To je místo, kde se aktivně tvoří spory.
• Plíseň postupuje i na stonky, které hnědnou.
• Plíseň zasahuje i hlízy brambor, které pod slupkou zahnívají (až do hloubky 15 mm), což se projevuje hnědými skvrnami a postupným měknutím, kdy do postižené tkáně následně pronikají bakterie. Infikované hlízy mohou být zbarvené (hnědé, červené až fialové).
• Slabší napadení nemusí být na hlízách viditelné, ale mnoho infikovaných hlíz shnije během uskladnění. Samotný patogen plísně se při skladování příliš nešíří, ale hlízy zasahuje sekundární bakteriální hniloba (nejčastěji jde o bakterie rodu Erwinia).

Foto: projevy plísně bramborové na listech. Na první fotce je patrný typický světlý okraj skrvny.

Plíseň bramboroá velmi často napadá také rajčata. Příznaky jsou obdobné, ale choroba se pak nazývá plíseň rajčatová. Pokud jsou rajčata vysazena v blízkosti brambor, spory se snadno rozšíří z jedné plodiny na druhou.

Co proti plísni bramborové dělat

Riziko přenosu nákazy minimalizujete pomocí následujících opatření:

• Pěstujte brambory na vzdušném, slunném místě. Vyhněte se výsadbě na místech, která zůstávají dlouho vlhká.  
• Sazenice dávejte s dostatečnými rozestupy, aby kolem nich mohl proudit vzduch a listy rychle osychaly po dešti.
• Nepěstujte těsně vedle sebe brambory a rajčata. Stejná plíseň napadá obě rostliny a často se mezi nimi šíří.
• Nepěstujte brambory opakovaně na stejném místě. Doporučuje se nejdříve po 3-4 letech. Patogen totiž přežije v půdě několik let.
• Brambory zalévejte ke kořenům, ne na listy. Snažte se udržet listy suché, hlavně navečer a v noci. Lepší je zalévat ráno. Vhodná je kapková závlaha.
• Jakmile objevíte první podezřelé skvrny, ihned odstraňte napadené listy. Silně napadenou rostlinu je vhodné zlikvidovat celou, aby nešířila spory dál. Vhodnou likvidací je zakopání hluboko pod zem nebo vyvezení do kompostárny, kde se patogen zlikviduje vyšší teplotou. Nenechávejte v půdě žádné hlízky z napadených brambor, aby v ní nemohla plíseň přezimovat.
• Dva až tři týdny před sklizní brambor ukončete vegetaci (zničte nať).
• V rizikovém období zvažte preventivní postřik povoleným fungicidem (viz níže). Pokud víte, že má přijít delší deštivé období, je vhodné ošetřit brambory i rajčata předem. Preventivní fungicid vytvoří na listech ochrannou vrstvu a dokáže rozvoj plísně zpomalit či úplně zastavit.

Odolné a rezistentní odrůdy brambor 

Existuje řadu odrůd brambor se zvýšenou odolností vůči plísni bramborové. Při napadení listy zůstávají déle zelené a plíseň se na nich šíří pomaleji než na běžných odrůdách. Žádná odrůda však není úplně imunní, zejména za silného infekčního tlaku (dlouhotrvající vlhko) mohou onemocnět i jinak rezistentní odrůdy.

Mezi odrůdy známé vyšší odolností vůči plísni patří například Sarpo Mira, Sarpo Axona, Carolus, Athlete nebo Alouette. Tyto novější polopozdní odrůdy byly šlechtěny s důrazem na rezistenci a v praxi jsou plísní napadány podstatně méně. Z raných odrůd mívá poměrně dobrou odolnost také Annabelle, která často „unikne“ plísni i díky brzké sklizni dříve, než se choroba ve vegetaci rozšíří. Vyšší toleranci vůči plísni vykazují také odrůdy Belana či Red Anna. Americká odrůda Defender má rezistenci na listech i hlízách. 

Doporučené přípravky 

K ochraně rostlin před plísní bramborovou se používají fungicidy, které působí na povrchu listů a brání klíčení spor plísně. Spolehlivým standardem je měďnatý fungicid Champion 50 WP. Ochranná lhůta je 7 dní, dávkuje se v množství 10 g na 1,5-3 l vody. 

Další možností jsou strobilurinové fungicidy, například přípravek Ortiva s účinnou látkou azoxystrobin. Aplikuje se preventivně nebo při zjištění prvních příznaků choroby. Ochranná lhůta je 3 dny. Dávkuje se v množství 10 ml na 4-10 l vody.  

Pokud si zahradu nechcete znečišťovat chemií, použijte postřik z přesličky Bio Plantella Natur-F-R. Přeslička je bohatá na křemík, který posiluje buněčné stěny rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči houbovým chorobám. Přípravek je bez ochranné lhůty.

Alternativní řešení pro biopěstitele spočívá v aplikaci chytré houby (Pythium oligandrum) prodávané pod názvem Polyversum. Houba napadá a likviduje oomyceta, která plíseň bramborovou způsobují. Přípravek nemá žádnou ochrannou lhůtu.

Domácí postřiky proti plísni bramborové

Pokud máte dostatek času a chuť experimentovat, můžete si zkusit postřik proti plísni bramborové připravit sami doma. Klíčové ingredience jsou v tomto případě dvě: česnek a přeslička.

Postřik z česneku

Česnek je známý svými přírodními fungicidními vlastnostmi. Účinná látka allicin a z ní vznikající sloučenina ajoen narušují buňky houbových patogenů a omezují tvorbu spor, čímž brání šíření plísně. Účinnost česneku je vědecky potvrzena. Například v této terénní studii česnekový extrakt snížil výskyt plísně bramborové o 47%, což byl úspěšnější výsledek, než srovnávaný fungicid Z-force.

1. Paličku česneku rozdrťte do litru vody a nechte louhovat přes noc.
2. Před použitím přeceďte a nalijte do rozprašovače.
3. Aplikujte na postižené rostliny jednou týdně, ideálně ráno.

Postřik z přesličky

Přeslička rolní je bohatá křemík, který posiluje buněčné stěny rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči houbovým chorobám, a obsahuje peptidy, které které narušují vývoj plísně. Studie, která zkoumala účiny léčivých bylin na plíseň bramborovou, vyhodnotila přesličku jako nejúčinnější ze všech bylin (dalšími byl například kozlík lékařský, třezalka nebo pelyněk). Abyste se přiblížili účinné koncentraci, postupujte takto:

1. Smíchejte 100 g sušené (nebo 300g čerstvé) přesličky rolní s 1 litrem vody.
2. Nechte vařit 20–30 minut, poté louhujte alespoň 12 hodin,
3. Přeceďte směs a použijte jako postřik na rostliny.
4. Aplikujte preventivně jednou týdně.

Plíseň bamborová versus alternariová skvrnitost