Muchnička je lesklá černá muška rodu Simulium. Měří 1 až 5 mm na délku a díky hrbolu za hlavou vypadá při pohledu z boku jako nahrbený býk. Proto se jí v angličtině říká buffalo gnat, tedy buvolí komár. Muchničky agresivně a bolestivě koušou a často útočí v hejnech. Nejlépe se před nimi ochráníte dlouhými rukávy a několika zásadami. A pozor, nefunguje proti nim repelent s DEET.
Jak muchnička škodí
- Samičky muchniček se živí krví, kterou potřebují, aby se mohly rozmnožovat.
- Samci muchniček se krví neživí.
- Muchničky obvykle útočí jednotlivě nebo v malém počtu, ale někdy i v hejnech. Pak nezbývá než prchat.
- Kousnutí od muchničky a následný otok bolí často víc než od komára.
- Mezi typické reakce na kousnutí muchničkou patří silné hnisavé rány, otoky, rudé fleky, svědění, alergické reakce nebo zduření uzlin.
- Citlivost na kousnutí je individuální, někdy nebolí ani samotné kousnutí. Často se reakce objeví až druhý nebo třetí den a vy se pak divíte, co vás to pokousalo.
Někdy jsou černé mouchy nepříjemné tím, že se jen hemží kolem lidí, aniž by je kously. Protože se rády hemží kolem hlavy, mohou lézt do nosu, uší, očí a úst.
Kromě lidí muchničky napají skot, koně, ovce, drůbež a voně žijící savce a ptáky. Velké populace muchniček mohou být životu nebezpečné. Byly zaznamenány případy usmrcení hospodářských zvířat nebo ptáků.
Nebezpečnost muchniček
Pro kousanec od muchničky je typická zaschlá krev uprostřed větší skvrny. Muchnička má totiž krátký a tupý sosák, kterým způsobuje v kůži zranění a malou podkožní krevní sraženinu (hematom). Tu muchnička celou pozře. Navíc vylučuje toxin, který zhoršuje účinky kousnutí.
Protisrážlivé látky, které muchnička při sání krve vstřikuje do rány, mohou u citlivých osob vyvolat silné alergické reakce.
Muchničky se vyskytují v téměř ve všech částech světa. Aktivní jsou ve dne. Útočí i na podzim, ale specifické je pro ně to, že obvykle nevlétávají do interiéru.
Nemoci přenášené muchničkami
- Samičky muchniček přenášejí různé patogeny, především Onchocerca volvulus. Tato hlístice parazitující na lidech způsobuje tzv. říční slepotu. Parazit šířený muchničkami totiž napadá rohovku a způsobuje zákal. Naštěstí pro nás se to týká pouze Afriky, jižní a střední Ameriky.
- V Česku přenášejí muchničky limskou boreliózu a takzvanou muchničkovou horečku: projevuje se jako bolest hlavy, dermatitida a alergické astma.
- Muchničky představují nebezpečí také pro drůbež, šíří onemocnění leukocytozoonózu. Velké hejno muchniček může ptáka při napadení i zabít. Hospodářským zvířatům hejna muchniček vnikají do uší a do nosu a tím způsobují dýchací potíže.
Kousnutí od muchničky: prevence
- Muchničky kladou vajíčka do vodních toků. Když se jim chcete vyhnout, vyvarujte se místům kolem potoků, říček, vlhkých luk a zahrad. Specifikem pro muchničky je to, že vyžadují čistou a tekoucí vodu. Nehrozí tedy jejich líhniště ve stojaté vodě, např. ve skruži jako u komárů.
- Muchničky přitahuje tmavá, např. tmavě modrá barva. Na výlet do míst, kde hrozí útok muchniček, si raději vezměte světlou barvu.
- Před muchničkami vás ochrání košile s dlouhými rukávy, dlouhé kalhoty a jemná síťovina přes hlavu.
- Repelenty obsahující DEET nejsou proti muchničkám příliš účinné. Použitím spreje s DEET můžete ve skutečnosti přilákat více muchniček.
- Určitou ochranu poskytují přípravky na rostlinné bázi s účinnou látkou geraniol.
- Proti muchničkám fungují také přípravky s permethrinem určené k odpuzování klíšťat, které se aplikují na oděv.
Jak ošetřit kousance
Štípance od muchniček ošetřete Fenistilem nebo přírodními prostředky jako je přiložení rozkrojené syrové cibule. To je osvědčený prostředek na zmírnění reakce po kousnutí hmyzem.
Častou chybou je potírání rány octem. Ocet reakci pouze zhorší, nedělejte to.
Objevil za vám za 2 až 4 týdny po kousnutí muchničkou zarudlý flek s bílou skvrnkou v místě vpichu? Může se jednat o první stádium boreliózy. V takovém případě flek bez odkladu konzultujte s lékařem. Tzv. lymeská nemoc je bakteriální infekce, která se musí léčit.
Životní cyklus muchniček
Muchničky kladou vajíčka do tekoucí čisté vody. Buď přímo do vody - tato vajíčka klesají ke dnu - nebo na vodní vegetaci. Vajíčka jsou k podkladu připevněna hedvábným vláknem.
Za ideálních podmínek se už za několik dní z vajíčka vylíhne larva. Larvy muchniček spřádají dlouhé hedvábné vlákno, kterým se přichytí k vodní vegetaci nebo kamenům. Někdy jsou larvy takto unášeny po proudu, dokud nenajdou nový podklad, ke kterém use přichytá.
Larva nakonec upřede kokon, zakuklí se a následně se vynoří dospělá muchnička ve vzduchové bublině, která vyplave na hladinu.
Zajímavosti o muchničkách
Muchničky jsou vytrvalí letci
Při hledání potravy je muchnička schopná uletět vzdálenost až několik kilometrů od vodního toku, aby se napila krve, a zaletět zpět, aby nakladla vajíčka.
V některých částech Afriky mohou dospělé samice černých mušek urazit několik desítek kilometrů od vodních toků vhodných k rozmnožování, aby našly hostitele, z kterého získají krev.
Jak dlouho žije muchnička
Dle okolních podmínek žije muchnička několik dní až několik týdnů. Samečci se dožívají několika dní, jejich jediným úkolem je oplodnit samičku. Samičky žijí až několik týdnů.
Muchničky jsou vybíravé
Někteří lidé jsou pro muchničky velmi atraktivní, jiní jako by muchničky úplně odpuzovali.