Mšice jsou nejčastější škůdci rybízu. Mšice rybízová je jedna ze tří druhů mšic, které rybíz obvykle napadají. V malém množství se s koloniemi mšic rybízovníky vyrovnají, ale silné napadení způsobuje deformace listů, zpomalení růstu rostliny a někdy i snížení úrody. Co udělat, když se mšice na rybízu přemnoží a jak rybíz zachránit?
Druhy mšic na rybízu
Kromě mšice rybízové napadá rybíz také mšice lociková a mšice Aphis schneideri. Tyto druhy napadají všechny tři barevné varianty rybízu, ale každý druh mšice má svou oblíbenou barvu rybízu. Příležitostně lze na rybízu nalézt i mšici angreštovou.
Mšice rybízová
Cryptomyzus ribis
Tento druh mšice měří 1,5 až 2,5 mm. Má žlutou barvu. Mšice rybízová má nejraději červený rybíz, méně často napadá černé odrůdy. V létě migruje na hluchavkovitý čistec. Na koncích výhonů způsobuje prohnutí listů a puchýře, červené či fialové na červeném rybízu, případně žlutozelené na černém rybízu. Kromě deformací listů je snížena úroda.
Mšice lociková
Hyperomyzus lactucae
Mšice losiková dorůstá délky 2-3mm, a má neprůhlednou zelenou barvu. Je to nejrozšířenější mšice na černém rybízu, občas napadá i bílý a červený. Koncem jara způsobuje deformace listů a žluté skrvny. V létě migruje na plevel mléč, na podzim se vrací na rybíz. Tato mšice může významně ovlivnit úrodu rybízu.
Mšice Schneiderova
Aphis schneideri
Pro tento druh mšice se i v češtině používá latinský název. Napadá nejčastěji černý rybíz a mnoho jiných druhů meruzalek. Dorůstá délky 1,2 až 2,6 mm a má tmavou modrozelenou barvu. Při pohledu zblízka je na těle patrný voskový poprašek. Byla nalezena i žlutá forma této mšice, pravděpodobně jde o méně odolnou hybridní variantu. V červnu se okřídlené samičky mšic rozlétají na okolní rybízy. Tento druh mšice nestřídá hostitelské rostliny, drží se pouze na rybízu.
Příznaky napadení mšicí rybízovou
Dva základní příznaky napadení rybízu mšicemi jsou změna barvy a deformace listů. Napadení poznáte hned zjara: listy jsou zkrabatělé, puchýřovité a lepkavé od medovice. Puchýře vznikají na listech právě v důsledku sání mšic. U červeného rybízu jsou puchýře červené, u bílého a černého rybízu žlutozelené. Pod puchýři se koncem jara a začátkem léta objevují bledě žluté mšice.
Čím mšice na rybízu škodí
- Kolonie mšic na jaře blokují růst listových výhonků a způsobují kadeřavění listů, listy mohou usychat.
- Listy na koncích výhonků jsou nahloučelé, vznikají tzv. listová hnízda, která přitahují mravence vyhledávající medovici.
- Medovice podporuje vznik černé plísně na výhoncích i plodech. Listy a plody rybízu při masivním napadení mšicí rychle černají a plody jsou nepoživatelné.
- Rybízový keř napadený mšice mi je oslabený a náchylný k dalším onemocněním.
Jak se mšice rybízová množí?
Vajíčka mšic přezimují v kůře na keřích červeného rybízu. Z vajíček se na jaře, v březnu a dubnu, líhnou nymfy. Ty se postupně vyvíjejí na dospělé mšice, nesvlékají se ani nekuklí.
S výjimkou podzimu samičky mšic k reprodukci nepotřebují samečky. Na jaře a v létě jsou samičky živorodé, tzn. rodí přímo živé nymfy, nikoli vajíčka. Teprve na podzim potřebují samečky, aby mohly naklást vajíčka, která přezimují.
Mladé nymfy mšic nejprve sají na rašících listových pupenech, později na květních hroznech. Zjara jsou ukryté po šupinami, takže zpočátku je na první pohled neodhalíte.
Rozmnožování je silná stránka mšic. Aby zajistily přežití druhu při velkém množství predátorů, množí se mšice závratným tempem. V optimálních podmínkách a bez predátorů, parazitů nebo nemocí může jediná mšice za jednu sezónu vyprodukovat miliardy dalších mšic. Vypadá to příliš? Za týden dá jedna samička život 10 až 90 potomkům, a takto vytvoří až 20 generací mšic za rok. Všechny nové mšice se samozřejmě dále množí.
Samičky v květnu migrují po rybízu na listy, typicky na vršky letorostů. Zatímco samci mšic mají křídla, samičky jsou nejčastěji v bezkřídlé formě.
V polovině léta se vyvíjejí okřídlené samičky mšic, které se stěhují na další rybízové keře nebo na mezihostitelské rostliny. V případě mšice rybízové jde o hluchavkovitý čistec, v případě mšice locikové je to plevel mléč. Mšice se na rybíz vracejí na podzim, kdy kladou přezimující vajíčka.
Jak se zbavit mšic na rybízu?
Pokud není přemnožení mšic na rybízu extrémní, a keř napadený mšicí dává dobrou úrodu, ošetření obvykle není nutné. Od jara ale rybíz často kontrolujte, abyste mohli zakročit dřív, než se vytvoří škodlivá populace.
Mšice má řadu přirozených nepřátel, jako jsou berušky, škvoři, vosičky (pestřenky) nebo zlatoočky. Kolonie mšic se ale mohou bleskově zvětšit, a predátoři reagují se zpožděním.
Přírodní postřiky na bázi oleje
Z pesticidů proti mšicím na rybízu připadají v úvahu pouze přírodní postřiky. Naštěstí je jich na výběr velké množství.
Účinnou látkou bývají přírodní oleje a silice: jako např. pongamový olej v přípravcích Rock Effect a Natura Saví škůdci, extrakt z nimbového oleje v přípravku NeemAzal nebo pomerančová silice v novince roku 2024 Prev Gard.
Pokud je vaší prioritou neublížit včelám, sáhněte po dražším postřiku Neudosan. Unikátní je v tom, že obsahuje přírodní účinné látky zcela netoxické pro včely.
Domácí postřiky na mšici rybízovou
Zastánci domácí přípravy postřiku ochraňují rybíz před mšicemi svépomocí. Mezi nejpoužívanější domácí postřiky na přírodní bázi patří:
- postřik z kopřiv
- postřik z česneku
- postřik z rajčatových listů
- postřik z tabáku
- postřik z octa
- postřik z mýdla
Pokud se práce nebojíte, prohlédněte si jednotlivé recepty a domácí postřik můžete na mšici rybízovou zkusit.
Kdy provádět postřik
Nejlepší doba k postřiku proti mšici rybízové je na jaře, než se vytvoří silné kolonie. Ve vegetačním období se však postřik provádí kdykoli při výskytu mšic na rybízu. Pokud chceme zlikvidovat vajíčka mšic, vhodná doba k aplikaci postřiku je na počátku rašení výhonků nebo naopak na začátku října, než samičky vajíčka nakladou.