Mrtvice meruněk, známá také jako jako apoplexie, je závažný stav postihující meruňku obecnou. Projevuje se náhlým vadnutím větví a předčasným odumíráním stromu. Nejčastěji postihuje meruňky pěstované ve středních a severních oblastech Evropy. Jaké jsou přesné příčiny vzniku mrtvice a jak jí zabránit?
Typický projev mrtvice: odumřelá větev na meruňce
Mrtvice meruněk je projevem komplexu různých nemocí a nepříznivých faktorů. Ve většině případů má mrtvice za následek úhyn stromu, někdy jen jeho části. Zákeřnost mrtvice spočívá v tom, že oslabený strom i několik let relativně dobře plodí a prospívá. Pak mrtvice náhle udeří.
Příznaky
Mrtvice si u meruňky můžeme všimnout nejdříve na jaře, ale není výjimkou že se projeví i v průběhu vegetace, tedy v létě:
- Zpočátku začnou usychat drobné větévky ve vrcholových partiích stromu.
- Po určité době můžeme pozorovat vadnutí listů a sesychání starších větví.
- Tento stav se povětšinou zhoršuje a postihne nakonec celý strom.
- V určitých případech je takto postižena jen polovina stromu.
Mezi nejčastější varovné signály, že mrtvice meruňky může přijít, patří klejotok. Jde o výron podobný rostlinné pryskyřici. Někdy se mu říká gumotok. Jeho barva se pohybuje od tmavě oranžové do máslově žluté barvy. Nejčastěji se objevuje na povrchu kůry, ale i na plodech peckovin. K výronu dochází v místech, kde došlo k poškození nebo infekci stromu.
Příčiny mrtvice meruněk
Mrtvice je u meruňky obvykle způsobená těmito faktory nebo jejich kombinací:
- napadení patogeny (houbové, bakteriální a virové choroby),
- přímé poškození stromu nevhodným řezem, mrazem, krupobitím nebo hmyzem,
- stres z nepříznivých podmínek (vysoká hladina podzemní vody, sucho, extrémní teploty, nevhodné stanoviště).
Ve většině případů za apoplexií meruňky může napadení rostlinnými patogeny, které narušují rozvody živin po stromě. Chcete-li zabránit zasažení stromu mrtvicí, chraňte ji před chorobami. Zatímco houbovým a bakteriálním chorobám lze čelit postřiky, na virové choroby meruněk postřiky neexistují.
Nejvýznamnější choroby přímo způsobující mrtvici meruněk:
- evropská žloutenka peckovin (fytoplasma),
- valsová korová nekróza (houba),
- bakteriální korová nekróza (bakterie),
- šarka peckovin (virus),
- zakrslost slivoně (virus),
- nekrotická kroužkovitost slivoně (virus).
Ke vzniku mrtvice přispívá také houbové onemocnění moniliová spála, která meruňku oslabuje a zvyšuje riziko napadení stromu některým z výše uvedených patogenů, například přes rány po odumřelých květech a výhonech.
Evropská žloutenka peckovin
Žloutenka meruňky je onemocnění způsobené mikroorganismem Candidus Phytoplasma prunorum, který parazituje v rostlinném pletivu stromu. (Nejde o virus, ani bakterii, ale tzv. fytoplazmu). Zásadním přenašečem je savý hmyz mera slivoňová.
- hlavním příznakem je chlorotické svinování listů, svinutí je do tvaru trojúhelníku,
- typické je odumírání větví během vegetace,
- plody jsou menší, schnou a opadávají,
- u napadeného stromu raší listy předčasně, dříve než květy, a strom je tak náchylnější k poškození mrazem.
Vlevo: Příznaky svinování se rozvíjejí během léta a nejvýraznější jsou v září. Žilnatina listů je zpočátku chlorotická, později nekrotizuje.
Vpravo: Na řezu je viditelné hnědnutí a nekróza střední vrstvy kůry, ke kterým dochází po tuhé zimě.
Úmrtnost meruněk napadených žloutenkou je asi 30% (u mladých stromů dokonce 40%). Nejcitlivější odrůdy meruněk jsou Hargrand, Bergarouge, Bergeron, Pinkcot, Silvercot a zejména Aurora.
Různé studie v ČR i Evropě potvrzují vysoké promoření výsadeb meruněk tímto patogenem, i u bezpříznakových stromů. Kromě meruněk napadá tato fytoplasma i broskvoně, švestky a třešně. Alternativně se toto onemocnění nazývá fytoplasmová chlorotická svinutka listů.
Proti žloutence meruněk se dá bojovat pouze preventivně, neexistují žádné účinné chemické prostředky. Napadené stromy je nutné kompletně zlikvidovat. Žloutenku mezi stromy přenáší mera slivoňová, proti které se nasazují insekticidy proti mšicím.
Valsová korová nekróza
Valsová korová nekróza peckovin je vysoce škodlivé houbové onemocnění. Jde o kancerózu kůry, způsobující odumírání větví. Příčinou jsou dřevokazné houby rodu Cytospora (zejména druhy Cytospora leucostoma a Cytospora cincta). V kombinaci s evropskou žloutenkou peckovin jsou významným faktorem, který způsobuje mrtvici meruněk.
Houba napadá všechny druhy peckovin. Infekce způsobuje kancerózu kůry a odumírání větví. Nákaza se nejčastěji objevuje v místech větvení nebo poranění při nevhodném řezu, přes který houba pronikne do stromu. Proniká také poškozenou kůrou či přes odumřelé výhony a pupeny.
Měruňky nakažené v raném věku mají vyšší míru úhynu ve srovnání s infekcí u starších stromů. Onemocnění má jen omezený přímý vliv na kvalitu plodů.
Klejotok na kmeni meruňky napadené cytosporou.
- Příznakem napadení jsou praskliny a propadlá tmavá místa na kůře.
- Typickým projevem je také klejotok, kdy poraněná kůra vylučuje klej.
- Zpožďuje se kvetení, plody jsou menší a je jich méně.
Náchylnost ke korové nekróze je vyšší u meruněk, které jsou pod stresem z důvodu nerovnováhy živin v půdě. Problémem je vysoké pH půdy, které omezuje dostupnost živin. Stromy s bledými listy, které vykazují nedostatek dusíku, jsou náchylnější k infekci houbou Cytospora. Dusík dodáte stromu nejlépe na jaře, například hnojem.
Proč "valsová" ?
Běžně se houba vyskytuje v nepohlavním stádiu a šíří se sporami. V tomto stádiu se houba řadí do rodu Cytospora. Za nepříznivých podmínek ale přejde do pohlavního stádia, ve kterém produkuje askospory. Ty jsou mnohem odolnější než běžné spory a umožní houbě dlouho přežít v půdě nebo na kůře stromu. V pohlavním stádiu se tyto houby řadí do rodu Valsa. Druhy napadající meruňky se pak jmenují Valsa leucostoma a Valsa cincta.
Prevence a boj proti proti korové nekróze spočívá ve správném řezu meruňky, odstraňování a pálení napadených částí stromu (s následným ošetřením sadařským balzámem) a v aplikaci měďnatých fungicidů Champion 50 WG, přípravku VitiSan s hydrogenuhličitanem draselným, nebo širokospektrálního fungicidu Ortiva na listy.
Bakteriální korová nekróza
Korová nekróza je v tomto případě vyvolaná bakterií Pseudomonas syringae. Touto bakteriální rakovinou je infikováno kolem 90% meruněk v jihomoravském kraji. Zjistil to výzkum, který v roce 2021 mapoval choroby způsobující mrtvici meruněk. Bakteriální korová nekróza ovocných dřevin postihuje meruňky, broskvoně, švestky, třešně, ale i jabloně, hrušně či maliníky.
Typický projev bakteriální korové nekrózy na meruňce. Autor: Marco Scortichini.
Bakterie se běžně vyskytuje na kůře stromu a za vlhkého počasí proniká do dřeva přes řezné rány či pukliny způsobené mrazem. Napadení končívá úhynem větví nebo celého stromu.
- Prvotním jevem onemocnění jsou odumírající pupeny na jaře.
- Na větvích se objevuje klejotok a léze (praskliny a otevřené rány).
- Dalším příznakem jsou tmavé vodnaté skvrny na listech a jamky na plodech.
Řešením jsou přípravky na bázi mědi - Champion WG či Kadeřavost STOP, případně přírodnější Vitisan.
Virus neštovic peckovin (šarka)
Šarka je virové onemocnění primárně spojované se švestkou, postihuje ale i jiné peckoviny, včetně meruněk. Virus se označuje jako PPV (Plum pox virus). Narušuje metabolismus stromu a oslabuje ho. Šarka je nebezpečná zejména v kombinaci s dalšími patogeny. Samotná šarka dle výzkumů nebývá častou příčinou vzniku mrtvice u meruněk, vyjma citlivých odrůd.
Projevy šarky na plodu, pecce a listu meruňky. Autor: Azam Nikbakht.
- příznakem jsou deformace a ošklivé skvrny na plodech a peckách,
- snížení kvality plodů a předčasné opadávání meruněk,
- ztráty na úrodě mohou být až 100%.
Název “šarka” pochází z bulharského slova označujícího skvrnu, protože onemocnění poprvé popsal bulharský fytopatolog ve 30.letech minulého století.
Šárka se přenáší mšicemi a infikovaným materiálem nebo nářadím (zahradnické nůžky, roubovací nůž). Ochrana spočívá v používání zdravých sazenic, eliminaci přenašečů a likvidací napadených stromů. Prevence je v tomto případě důležitá, protoře léčba šarky není možná.
Zakrslost slivoně na meruňkách
Tuto nemoc způsobuje virus PDV (Prune dwarf virus). Přenáší se pylem a infikovanými rouby. Z hmyzu šíření napomáhají nejčastěji třásněnky. Virus napadá zejména slivoně, meruňky, broskvoně a třešně. Mezi příznaky patří:
- Zakrslení stromu a malý přírůst výhonů,
- malé, deformované a světle zelené listy,
- žluté prstence nebo chlorotické skvrny na listech,
- nekrózy listů, které mohou předčasně opadnout,
- nízká úroda a malé plody se špatnou chutí.
Virus nepřežije dlouho mimo rostlinné pletivo, ale typicky se šíří přes rouby. Jeho zákeřnost spočívá v tom, že napadení může být bezpříznakové. Účinný postřik proti zakrslosti slivoně není k dispozici. Klíčové je tak okamžité odstranění a likvidace napadených částí meruňky.
Dlouhodobá nákaza meruněk virem zakrslosti končí jejich mrtvicí, zejména když dojde k napadení v kombinaci s nekrotickou kroužkovitostí. Oba viry mají totiž synergický efekt.
Nekrotická kroužkovitost slivoně
Patogenem je virus PNRSV (Prunus necrotic ringspot virus). Přenáší se pylem, semenem a rouby. Napadá peckoviny, včetně meruněk, broskvoní, třešní a slivoní, ale i jabloně nebo růže.
Příznaky napadení:
- světlé zelené až žluté skvrny a kroužky na listech, které nekrotizují a tvoří otvory v listech,
- melé deformované a zkroucené listy,
- deformace a odumírání výhonů a pupenů,
- slabé uchycení a špatný vývoj plodů, plody opadávají.
Stejně jako u dalších virových onemocnění meruněk, neexistuje proti nekrotické kroužkovitosti žádný chemický postřik. Napadení je třeba řešit odstraněním infikovaného stromu, ideálně před kvetením, aby nedošlo k šíření infikovaného pylu. Prevence pak spočívá ve výsadbě certifikovaných podnoží a roubů.
K mrtvici meruněk mohou vést i další bakteriální, virové či houbové choroby meruněk. Tento článek pokrývá pouze ty nejčastější a nejzávažnější1.
Mrtvice meruněk a prevence
Riziko propuknutí mrtvice u meruněk snížíme kromě prevence chorob a jejich případným léčením také:
- volbou odolné odrůdy meruňky,
- výsadbou na vhodné stanoviště,
- správným řezem,
- bělením kmene vápnem.
Odolné odrůdy meruněk
Některé odrůdy meruněk vykazují vyšší odolnost vůči mrtvici meruněk. Platí, že ty, které mají vyšší odolnost vůči mrazu, jsou relativně odolné vůči mrtvici.
Mezi odrůdy meruněk odolné vůči apoplexii patří:
- Bergeron: pozdní odrůda, vysoce odolná proti mrazům ve dřevě, pupenech i době květu, plodí střední až větší meruňky,
- Radka: velmi raná odrůda, středně odolná proti nízkým teplotám v pupenech a květech, plody středně velké,
- Ledana: raná odrůda, vysoce odolná proti mrazům, plod středně velký, dužina dobře odlučitelná od pecky,
- Lerosa: středně raná odrůda, vysoce odolná proti mrazu v květu, vhodná do všech oblastí,
- Orange Red: raná odrůda, mrazuodolná, imunní vůči virové šárce švestek, vysoce odolná proti chorobám a škůdcům, plody středně velké, pomerančové barvy,
- další rané odrůdy jako Beta, Early Orange nebo Leskoka.
Neméně důležitá je také správná volba podnože. Ta zajišťuje spojení mezi kořenovým systémem a korunou. Ideální jsou podnože myrobalánu, renklód a durancií. Semenáče meruněk nedoporučujeme.
TIP:
Nakupujte sazenice meruněk pouze u vybraných a renomovaných zahrádkářů a školek. Pomohou vám s výběrem odrůdy a podnože pro konkrétní polohu a půdní druh. Nebojte se také zeptat na péči o stromek a meruňky obecně. Kvalifikovaný zahradník by vám měl dát odpovědi a poradit.
Vhodné stanoviště
Meruňky patří mezi jedny z nejnáročnějších ovocných dřevin. Jsou to takové primadony. Výběr vhodného stanoviště snižuje riziko mrtvice. Pozor musíme dávat na půdy kyselé a s vysokou hladinou spodní vody. Pěstování meruněk v těchto podmínkách často končí jejich mrtvicí.
- Meruňce musíme zajistit dostatek tepla a světla.
- Stromy vyžadují průměrnou roční teplotu 8,5C° a srážky kolem 550 – 600 mm za rok.
- Preferují hlinitopísčité, písčitohlinité, středně těžké půdy s dobrou propustností.
- Vhodné je neutrální pH půdy s dostatkem hořčíku a vápníku.
V případě špatných půdních podmínek můžeme sledovat obranné reakce stromu v podobě klejotoku. Celková vitalita stromu je snížená a je náchylnější k patogenním infekcím a tedy i ke vzniku mrtvice.
Bělení vápnem
Přes zimu je vhodné ošetřovat kmeny meruněk vápenným nebo latexovým nátěrem bílé barvy. Bílé kmeny v zimě plní ochrannou funkci. Slunce v zimních měsících nerovnoměrně ohřívá kmeny stromů. Teplotní rozdíl mezi odvrácenou a osluněnou stranou může činit až 25°C. Vzniká pnutí, které způsobuje mrazové praskliny a desky.
Tato poranění jsou vstupní branou pro parazitické houby a bakterie. U mladého stromu mohou končit jeho úhynem. Typický výskyt těchto poranění je v předjaří, na jižně orientovaných partiích stromu.
Bílý nátěr pomůže většinu slunečních paprsků odrazit a tím nerovnoměrné ohřívání kmene a větví omezit. Můžeme volit mezi latexem a vápenným mlékem:
- Vápenné mléko má tu výhodu, že působí dezinfekčně proti houbovým a bakteriálních chorobám kmene. Po opršení a oloupání nátěru působí druhotně jako hnojivo a příznivě napomáhá půdnímu pH.
- Latex oproti tomu nabídne lepší přilnavost, trvanlivost a jistotu odstínu bílé barvy.
Doporučení:
Při zjištění mrazových prasklin je neprodleně zatřeme sadařským balzámem. Do něj můžeme přimíchat malé množství fungicidu ( Champion 50 WG a to 2-3 g na 100 ml).
Správný prořez
Dalším důležitý prvek, který snižuje riziko výskytu mrtvice meruněk, je správný řez stromu. Pokud dodržíme pár základních pravidel, tak se řezu meruněk a jiných peckovin bát nemusíme.
- Platí pravidlo, že všechny rány větší než 2 cm musíme zatírat sadařským balzámem. Většina peckovin je totiž citlivá na velké řezné rány. Týká se to větví, na kterých byl proveden řez nebo byly poškozeny při sběru úrody.
- Řezy větší než 5 cm neprovádět, pokud to nevyžaduje bezpečnostní situace (pád větve, poškození fasády domu, blokace komunikace aj.) Hrozí vysoké riziko vzniku infekce a rány se mohou hojit i několik let.
- Meruňky nikdy neřežeme v době vegetačního klidu, tj. od listopadu do poloviny března.
- Řez provádíme vždy na odbočku (na další možný nejbližší výhon) nebo na větevní kroužek. Jen tak zajistíme hladké hojení ran a minimalizujeme vznik infekce.
- Chybou je náhodné zakracování větviček. V takovém případě ze stromu vytvoříme doslova “koště“.
- Používáme ostré a čisté nářadí.
Kdy stříhat meruňky:
Meruňky je vhodné stříhat v době, kdy v nich proudí míza. To je doba, kdy je jejich imunitní systém připraven se bránit. Řez provádíme ideálně v době květu. Můžeme i těsně před květem, ale musíme se ujistit, že už proudí míza (dochází k nalévání pupenů).
Řez po sběru úrody nám sice pomůže k větší úrodě, ale je naprosto nevhodný pro zdraví meruňky. Pokud je možné, tento řez vynecháme. Poslední řez je možný provádět maximálně do konce července. Za žádných okolností řez neprovádíme na podzim a v zimě.
Důležité je nenechat strom přeplozovat. Při vysoké násadě plodů hrozí rozlámání větví stromu, a tím vznik potencionálních vstupních bran pro různá onemocnění. Přistoupíme proto k šetrné probírce plodů.
POZNÁMKA: Výčet nemocí zahrnuje pět nejvýznamnějších patogenů meruněk uvedených ve vyhlášce č. 96/2018 Sb. o pravidlech pro pěstování a prodej ovocných stromků a sazenic.
Shrnutí a doporučené přípravky
Jak zabránit mrtvici meruněk? Chraňte strom před chorobami, mrazem a poškozením. V boji proti mrtvici meruněk a při její prevenci vám budou univerzálně užitečné měďnaté fungicidy, zahradnické vápno a sadařský balzám.