Až 12 mm velký mravenec lesní (latinsky Formica rufa) je velmi užitečný, dnes již chráněný druh. A také velmi zajímavý. Věděli jste, že mravenci lesní umějí nepřítele postříkat kyselinou mravenčí? Nebo že dojí mšice jako krávy? Další šokující fakta se dozvíte v tomto článku.
1. Mraveniště má klimatizaci
Ve velkých mraveništích z jehličí a větviček udržují lesní mravenci od března do října stálou teplotu mezi 25 až 30 °C. Dosahují toho propracovaným systémem větracích šachet. Podle potřeby mravenci tyto vchody otevírají a nechávají větrat, nebo je naopak v zimě zase zavírají. Zimu mravenci tráví v podzemních komůrkách hnízda, kde jsou chráněni před mrazem.
2. Kyselina mravenčí k útoku i dezinfekci
Mravenec lesní je poměrně agresivní druh. Jeho zbraňovou výbavou je kromě kusadel hlavně kyselina mravenčí, kterou produkuje v jedové žláze na podbřišku. Kyselinu dokáže mravenec lesní v případě potřeby na nepřítele i vystříknout a to až na vzdálenost jednoho metru. Tento sebeobranný mechanismus objevil britský přírodovědec John Ray již v roce 1671.
Kyselina mravenčí má silné antibakteriální účinky, proto ji mravenci lesní rozprašují i v mraveništi jako dezinfekci. O těchto účincích ví i přirození predátoři mravenců, jako jsou datlové a sojky. Narušují mraveniště, aby je mravenci postříkali kyselinou mravenčí nebo chytají mravence a potírají si jimi peří, aby se ochránili před parazity.
Stříkání kyseliny mravenčí si můžete prohlédnout na videu:
3. Dezinfekce pryskyřicí
Mravenci sbírají přírodní pryskyřici, která kape z borovic, a jednotliví mravenci po ní chodí, aby se dezinfikovali od bakterií a plísní. Tato vlastnost je pro mravence lesní jedinečná. Pryskyřici zanášejí také do mraveniště, aby jej dezinfikovali od patogenů. Protiplísňový účinek pryskyřice mravenci zvyšují tím, že na ni aplikují kyselinu mravenčí. Míchají si tam vlastní antibiotika. Detaily viz studie z roku 2017 (anglicky).
4. Mravenčí mléko pro dlouhověkou královnu
Zatímco běžná dělnice mravence lesního se dožívá 1 až 5 let, královna se může dožít až 20 let. Za tu dobu může vyprodukovat až milion vajíček. Během larválního vývoje královny ji dělnice krmí "mravenčím mlékem", což je vysoce výživný sekret produkovaný v jejich žlázách. Po vylíhnutí se královna ještě v hnízdě nebo při svatebním letu spáří, shodí křídla a po zbytek života zůstává v hnízdě.
5. Svatební lety
Hnízdo nebo kolonie může mít jednu nebo více královen. Během rojení se mravenčí královna spáří se samcem a ihned odletí ze svého starého hnízda založit nové. Často je unášena větrem na delší vzdálenost, než by sama uletěla. Tomuto rojení a následné cestě mravenčí královny se říká svatební let.
6. Útoky na cizí mraveniště
Po spáření se královny často snaží násilně ovládnout již fungující hnízdo jiného druhu mravenců (většinou jde o druhy mravenec otročící Formica fusca nebo Formica lemani). Královna mravence lesního se od ostatních parazitických královen liší tím, že nepoužívá pokročilé strategie, jako je hra na mrtvého nebo používání feromonu k matení dělnic. Místo toho se jednoduše vrhne do cizí kolonie a vsadí svůj život na to, že se jí podaří dostat dovnitř a převzít královnu dříve, než ji dělnice zabijí. Ve většině případů nepřežije. Když však uspěje, zabije cizí královnu a mraveniště ovládne.
7. Pastýři mšic
Mravenci milují sladkou šťávu medovici, vylučovanou mšicemi, tak moc, že někteří jedinci se specializují jako “pastýři”. Jejich úkolem je tykadly stimulovat podbříšek mšic a nutit je tak vylučovat více medovice. Mravenci tak mšice vlastně “dojí”. Chrání je před predátory a na zimu mšice přenášejí do svých mravenišť. Když kolonie opouští jedno hnízdiště, aby vytvořila další na novém místě, odnesou si s sebou vajíčka mšic, aby založili nové “stádo”.
8. Kastovní systém
Mravenci se obvykle dělí na tři kasty: reprodukční samice (královny), nereprodukční samice (dělnice) a reprodukční samce. Královna je jediná schopná produkce vajíček, proto je pilířem mraveniště. Dělnice mají reprodukční orgány zakrnělé a proto se neumí rozmnožovat. Samečči mají podobně jako královna křídla a mají relativně nejsnadnější a možná i nejpříjemnější úkol: oplodnit královnu, poté jejich krátký život končí.
9. Specializace dělnic
Kasta dělnic se u mravenců lesních dále dělí do skupin podle specializace. 1: Pastýřky, které pečují o mšice, “dojí” je a sbírají medovici na rostlinách. Někdy mohou lovit kořist, ale primárně mají tendenci sbírat medovici. 2: Lovkyně hledající kořist a potravu na zemi. 3: Sběračky, které shánějí stavební materiál pro mraveniště. 4. Hlídačky a uklízečky: mladé dělnice, které v mraveništi pečují o vajíčka, larvy, provádějí údržbu, regulují teplotu v mraveništi a hlídají vchody.
10. Milovníci hmyzu a medovice
Hlavní jídelníček mravenců lesních tvoří z hmyz a medovice, získávaná od mšic. Velké hnízdo s milionem mravenců lesních spotřebuje ročně asi 30 kg hmyzu a přibližně 500 kg medovice.
Mravenec lesní není škůdce, ale čistič přírody a lesa. Tento chráněný druh likviduje velké množství hmyzu a mršiny, kypří půdu, zlepšuje její schopnost vsakovat vodu a roznáší semínka rostlin.
Pokud vám na zahradě ničí trávník jiné menší druhy mravenců nebo vás v kuchyni trápí mravenci faraoni, nejde o chráněné druhy a můžete přikročit k jejich likvidaci. Prostudujte si vyzkoušené tipy jak se jich zbavit pomocí osvědčených přípravků na mravence.
