Lasici kolčavu i lasici hranostaje spojuje jedno: jsou to šelmy s nadbytkem energie, vysoce zvídavé a neohrožené. Nezaleknou se predátorů větších než jsou ony samy, dokonce ani lidí. Pro lasice je typické dlouhé štíhlé tělo, které jim umožňuje pronásledovat kořist do nory, a krátké nohy. V čem se oba druhy lasic liší?
Kolčava a hranostaj: rozdíly ve velikosti a hmotnosti
Lasice kolčava (Mustela nivalis) je nejmenší šelma na světě. Dorůstá velikosti 12-26 cm, ocas má dlouhý 4-9 cm. Ocas kolčavy je vůči tělu kratší než ostatní druhy lasic.
Větší lasice hranostaj (Mustela erminea) je druhá nejmenší šelma z čeledi lasicovitých. Měří 19-33 cm a ocas má dlouhý jako půlku těla.
S velikostí souvisí i hmotnost obou druhů lasic. Kolčava váží typicky 30 - 250 gramů, větší hranostaj 140 - 350 gramů.
Kolčava a hranostaj: rozdíly ve vzhledu
Lasice hranostaj vypadá do velké míry jako větší kopie kolčavy. Hranostaje ale poznáme snadno podle delšího ocasu (tvoří asi polovinu délky těla) a podle černé špičky ocasu. Tu má hranostaj černou i při bílé zimní srsti, kterou ale v našich zeměpisných šířkách získává jen zcela výjimečně.
Pro obě lasice je typická proměnlivá barva srsti. Línají dvakrát ročně a v severnějších oblastech v zimě získávají bílou srst. V České republice se s ohledem na mírné zimy kolčava na bílo většinou nepřebarvuje, pouze zesvětlá. Hranostaj bílou srst získává i u nás.
V létě mají kolčava i hranostaj hnědou srst. Na břiše a náprsence ji má kolčava čistě bílou s občasnými hnědými skvrnami, hranostaj má bříško v létě lehounce do žluta. Většího hranostaje si lze splést s kunou. Ale jen při letmém pohledu, protože vypadá jako kuna protažená do délky a se zkrácenýma nohama. Zajímavostí je, že srst kolčavy na UV světle fluoreskuje, narozdíl od srsti ostatních druhů lasic.
Hermelín z hranostaje
Zatímco o kožešinu menší kolčavy neměli lidé nikdy zájem pokud jde o módu, zimní kožešina hranostaje byla vždy jedna z nejdražších. V minulosti se z ní vyráběly kožešiny označované jako hermelín, které nosili králové. Pro hermelínovou kožešinu jsou typické černé skrvny ze špiček ocásků hranostaje.
Rozdílná nejoblíbenější kořist
Obě lasice jsou masožravci. Lasice kolčava loví téměř výhradně myši a hraboše. Teprve při jejich nedostatku nepohrdne krtkem, rejskem, ptákem či jeho vejci, veverkou, hmyzem, žábou nebo rybou. Kolčava se díky své velikosti hbitě pohybuje v podrostu a při hledání potravy vklouzne do každé štěrbiny a myší díry.
Pro lasici hranostaje jsou preferovanou pochoutkou zajíci a divocí králíci. Loví i myši a hraboše, ale narozdíl od kolčavy není schopná je pronásledovat do hraboších chodbiček, protože se tam nevejde. Běžně loví také potkany, ještěrky a žáby, ptáky a jejich vejce, hmyz, veverky a ryby - je to totiž skvělý plavec a dobře šplhá po stromech.
Obě lasice mají velmi rychlý metabolismus a neustále potřebují potravu. Neukládají si totiž tukové zásoby. Aby přežily, potřebují tak denně přijmout potravu odpovídající 40-60% své tělesné hmotnosti.
Kolčava se množí rychleji
Lasice hranostaj se páří v červnu a červenci a podobně jako ostatní druhy lasic prodělává utajenou březost, která může trvat až rok. Teprve další rok pozdě zjara se narodí mláďata. Typicky 4-9 mláďat jedenkrát do roka.
Kolčava se páří v průběhu celého roku. Je to jediný druh lasice, který neprodělává odloženou nidaci. Březost trvá pouhý měsíc. Díky tomu kolčva vrhne mláďata až 3x ročně, typicky 6 mláďat ve vrhu.
Hranostaj žije déle
Ve volné přírodě se kolčava dožívá 4 let, zatímco hranostaj 7 let. V průměru se ale oba druhy lasic v divočině dožijí pouze 1 až 2 let.
Mláďata kolčavy jsou šikovnější
Mláďata lasice kolčavy dokážou ulovit svou první kořist již za 40 dní po narození. Mláďata lasice hranostaje se vyvíjejí pomaleji a svou první kořist uloví v 80 dnech věku.
Lasice hranostaj lépe šplhá
Obě lasičky jsou hbití lezci a dokážou šplhat po stromech, skalách a jiných svislých plochách pomocí drápů. V tomto ohledu je ale šikovnější hranostaj.
Jak lasice škodí a čím je užitečná
Lasice, ať už je to kolčava nebo hranostaj, má neblahou pověst lstivého hubitele slepic. Pokud pronikne do kurníku, je schopná za jedinou noc zahubit několik desítek kuřat.
Na druhou stranu se opomíjí její užitečnost. Lasice během krátké doby pozabíjí obrovské množství myší, za které by se nemusela stydět smečka koček. Maličká lasice kolčava každý den pochytá 8 až 15 myší, pokud na takové množství narazí a lov se vydaří.Kromě myší a hrabošů loví lasice i potkany a krysy.
Narozdíl od kočky lasice neloví jen když mají hlad. Při hojném výskytu myší je lasice zběsile loví, dalo by se říct "ze sportu" a své oběti odtahuje a ukládá do některé ze svých nor jako do zásobárny.
Lasice rády obsazují nory svých obětí, tedy myší, hrabošů nebo krtků. Někdy se podhrabávají pod základy zahradních domků nebo v blízkosti domů.
Pro kočky ani psy nepředstavují lasice nebezpečí. Kočky jsou naopak predátorem lasic, lasice to instinktivně cítí a před kočkou se má na pozoru. Kočka je schopná lasici ulovit.
Když je ale lasice zahnaná do kouta, postaví se člověku a může na něj zaútočit, pokousat a poškrábat. Pozor musíme dát zejména po odchytu do klecové pasti na lasice.