Ovád hovězí s přiléhavým lidovým názvem hovado je obtížný bodavý hmyz. Jeho cílem jsme kromě dobytka a koní i my lidé. V ČR žije několik druhů hovad. V létě u vody nás nejčastěji obtěžuje druh bzikavka dešťová. Hovada mohou na lidi i zvířata přenášet patogeny. Jak se před hovady nejlíp ochránit a jak ošetřit kousance?
Právě tento sosák do vás ovád hovězí zapíchne, když má chuť se napít krve
Druhy hovad a co mají společného
Hovado je lidový název, kterým se označuje více druhů z čeledí ovádovitých (Tabanidae). Jejich štípance nepříjemně bolí a otékají. Hovada totiž kůži nepropíchnou čistě, ale prokousnou ji, vypustí protisrážlivé látky a vytékající krev olizují.
- Ovády přitahuje vydechovaný oxid uhličitý, teplo a tmavé povrchy.
- Výraznou charakteristikou ovádů jsou krásné barevné složené oči s pruhovanými vzory.
- Na chování hovad má silný vliv počasí. Jsou aktivní zejména za slunečného a teplého počasí.
- Hovada často hodují vícekrát v menších dávkách na stejném hostiteli.
Podobně jako u komára a dalšího krevsajícího hmyzu (s výjimkou bodalky stájové) se krví živí pouze samičky ovádů. K produkci vajíček potřebují proteiny, které získávají právě z krve. Samečci se spokojí nektarem a rostlinnými šťávami, ze kterých získávají energii.
Mezi ovádovité spadá přes 4500 druhů, na území Česka se setkáme nejčastěji s následujícími druhy ovádů a bzikavek:
Bzikavka dešťová
Haematopota pluvialis
Když u vody zaháníme hovado, nejčastěji je to tento druh. Má protáhlé šedohnědé tělo s černými podélnými pruhy. Křídla mají výraznou skrvnitou kresbu. Velké složené oči pomáhají při hledání hostitele.
Dorůstá délky 1 cm a velmi dobře létá. V Česku se vyvíjí jedna generace ročně. Samičky kladou vajíčka na stonky těsně nad zem, larvy se následně vyvíjejí a kuklí ve vlhké zemině.
Bzikavka slepoočka
Chrysops caecutiens
Tento druh bzikavky ihned poznáte podle trojúhelníkové tvaru křídel, připomínajícího rogalo. Charakteristickým znakem jsou i kouřové skvrny na průsvitných křídlech, černožlutě zbarvené tělo a metalické odlesky očí.
Bodnutí od bzikavky je ještě bolestivější než od bzikavky dešťové. V Africe je bzikavka slepoočka přenašečem parazitní hlístice vlasovce očního (Loa loa), který způsobuje slepotu. Čechům nic nehrozí, odtud malebný český název tohoto škůdce.
Ovád hovězí
Tabanus bovinus
Velký druh hovada dorůstá velikosti 2 až 3 cm, tělo i křídla mají šedohnědou barvu. Jako hostitele preferuje dobytek. Když sedne na člověka, kouše velmi bolestivě s ohledem na svou velikost. Hlasitě bzučí. Napadá i lesní zvěř.
Ovád velký
Tabanus sudeticus
Další opravdu velké hovado, dosahuje délky až 2,5 cm a drží prvenství v podobě nejtěžší mouchy v Evropě. Nejčastěji obývá podhorské a horské oblasti s pastvinami. Velmi bolestivě kouše. Samci tohoto druhu mají rádi nektar z myříkovitých rostlin.
Ovád bzučivý
Tabanus bromius
Tento menší druh ováda je v Česku hojně rozšířený v nížinách. Dorůstá 11 až 15 mm, má šedohnědou barvu těla s nezřetelnými černými pruhy. Hlava je stříbrošedá a složené oči jsou zelené, s fialově červeným příčným pruhem.
Jak poznat samici od samce
Samci ovádů se od samic liší tím, že mají holoptické oči - tedy uprostřed spojené. Když tedy mezi očima hovada vidíme "čárku", jedná se o samici - ta má oči jasně oddělené.
Kanibalské larvy
Rozmnožování hovad je navázáno na vodu, kterou potřebují k vývoji svých larev. Ty se zahrabávají do pískového nebo bahnitého substrátu, aby přežily. Většinou ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách.
Samičky ovádů, které se napily krve, kladou vajíčka ve snůškách po 100 až 800 kusech na převislé listy rostlin v blízkosti vody. 1 až 3 mm velká vajíčka mají proměnlivou barvu, jako kamufláž. Z vajíček se za 4 až 7 dní líhnou dravé larvy, které se ihned spustí do vody nebo do bahna, kde se ukryjí.
Larvy ovádů jsou bílé, nazelenalé nebo nahnědlé, se segmentovaným tělem. Živí se drobnými korýši, plži, žížalami anebo ostatními larvami jako kanibalové. Nepřetržitě se krmí a opakovaně svlékají, jak narůstá jejich velikost. Podle druhu to může být ve finále 1 až 3 cm.
Nakonec se larvy zakuklí a z lesklých hnědých kukel se za 10 až 14 dní vylíhnou dospělci. Za nepříznivých podmínek dokážou larvy ovádů hibernovat. Dospělí ovádi se živí převážně nektarem a medovicí. Většinou vzniká jedna generace za rok.
Jak hovada škodí
- V angličtině se ovádi označují jako "horse flies", tedy koňské mouchy. Jsou totiž častým škůdcem koní, na které mechanicky přenášejí lentiviry způsobující inkfekční anémii koní.
- Bylo prokázáno, že ovádovití jsou přenašeči bakteriální anaplazmózy a tularémie ze zajíců na lidi.
- V Africe hovada přenášejí parazity trypanozoma způsobující např. spavou nemoc.
- Vzácně způsobuje kousnutí hovadem u některých lidí nebezpečný anafylaktický šok.
- U menších zvířat mohou způsobit významné ztráty krve.
- Jejich bolestivé kousnutí může u jinak mírných zvířat vyvolat podráždění a neklid.
Hovada se nejčastěji vyskytují v blízkosti vody nebo pastvin. Jsou to velmi dobří letci a jsou schopni za letu pít vodu z kaluží nebo jezírek.
Jak vypadá kousnutí od hovada
Kousnutí hovadem obvykle vypadá jako vyvýšený hrbolek červené nebo naopak odbarvené kůže. Následkem kousnutí kůže bývá zarudnutí a otok pokožky a svědění. Pokud bylo hovado infikované, mohou se kolem místa vpichu rozšířit červené fleky.
V některých případech hrozí alergie, někteří lidé jsou totiž alergičtí na protisrážlivé látky, které hovada při kousnutí do rány vypouštějí. Mírná alergie odezní sama. Ve vzácných případech hrozí po kousnutí hovadem anafylaktický šok. V tom případě ihned volejte záchranku, jde o život. Příznaky jsou tyto:
- otékající jazyk, rty nebo krk
- dušnost, potíže s dýcháním
- motání hlavy, mdloby
- nevolnost, průjem
Samotné kousnutí je poměrně bolestivé, bodavě sací ústrojí ovádů je velké a kůži nešetrně prořízne. Jedná se však o krátké štípnutí. Nebolí jak od vosy, protože hovado do rány nevstříkne jed.
Jak kousance ošetřit
- V létě je dobré být na tyto situace připraven a mít sebou gel po štípnutí hmyzem. Pokožku ochladí a působí antibakteriálně
- Stejnou službu prokáže syrová cibule. Stačí rozkrojit napůl a přiložit na ránu. Šťáva z cibule má antibakteriální účinky a sníží riziko infikování rány.
- Antibakteriální a úlevné účinky přinese i gel z aloe vera. Zredukuje otok a bolest.
- Kousnutí od hovada můžete dezinfikovat také vodou a mýdlem. Snížíte riziko zanesení infekce.
- Proti otoku pomůže přiložit ledový obklad.
Co s kousanci nedělat
- Neškrábejte si kousanec, přestože svědí. Riskujete zanesení infekce a ránu víc rozdrásáte.
Jak se chránit před hovady
Hovado dovede být velmi dotěrné. Pokud si vás vybere za cíl, snaží se na vás za každou cenu přistát. Nepomůže odhánění a zuřivé mávání rukama. Obtěžující je to zejména když plavete ve vodě a hovado kolem vás začne kroužit sedá vám na hlavu. Je poměrně robustní a slabé plácnutí ho často nezabije.
Mechanická likvidace
Osvědčený postup, jak zabít hovado:
- Zůstaňte v klidu a nechejte hovado, aby na vás sedlo. Ideálně na místo, na které si vidíte. Nemusíte se bát, že by vás kouslo ihned po dosednutí. Máte pár sekund než se do vás zapíchne.
- Rychlým a důrazným plesknutím hovado zabijte. Nebojte se dát si pořádný plácanec.
Chránit se můžete i vhodným oděvem. Hovada totiž přitahuje tmavá barva, takže pravděpodobnost napadení snížíte světlým oblečením.
DEET a citronela
- Jako ochrana před hovady účinkuje DEET. Tato repelentní látka se testovala specificky proti hovadům na koních. Výsledná ochrana účinnost DEET na ovády byla okolo 80%.
- Před hovady se lze účinně chránit i přírodní cestou - olejem z citronely v podobě repelentů Incognito.
- Poletující hovado okamžitě zlikvidujete univerzálním sprejem na hmyz. Ten by ale neměl zasáhnout vaši pokožku.