Drvopleň obecný (Cossus cossus) je škodlivý noční motýl. Jeho velké červené housenky vážně poškozují listnaté stromy a jsou nepřítelem sadařů v celé Evropě. A pozor, máte u jezírka vrbu? Patří mezi dřeviny, na kterých si pochutnají nejraději. Provrtávají stromy dlouhými chodbičkami, ve kterých se roky vyvíjejí. Boj proti drvopleňům není snadný. Jak na to?
Housenku drvopleně díky velikosti a unikátnímu zbarvení pod stromem nepřehlédnete
Nenápadný motýl, nápadná housenka
Samotný motýl drvopleň je poměrně nenápadný. Vypadá jako veliká šedá můra dlouhá 3 až 5 cm, s rozpětím křídel 7 až 10 cm. Kresba na křídlech s černými proklady připomíná popraskanou kůru a působí jako skvělá kamufláž. V zahradě na drvopleně můžete narazit od května do září, ale díky šedému zbarvení si motýla sedícího na kůře stromu nevšimnete snadno.
Dospělý motýl drvopleň má skvělé maskování
Housenky drvopleně si naopak všimnete okamžitě. Tedy pokud se trefíte do okamžiku, kdy opustila úkryt ve stromě, což je na jaře a v raném létě. Je 10 cm dlouhá, tlustá asi 1 cm a má nápadné žluto-červené zbarvení a černou hlavu s velkými kusadly.
Housenka drvopleně je krásná, ale pro stromy nebezpečná
V rané vývojové fázi jsou housenky drvopleňů zbarvené do růžova, později získávají charakteristickou barvu, kdy jsou zespodu a po stranách žluté a hřbet mají až nachově tmavý.
Housenky drviopleně jsou unikátní tím, že se neživí listím, jako většina housenek jiných druhů, ale přímo dřevem.
Na drvopleně můžete narazit na zahradě, u jezírka ve vrboví, v parku nebo i v lese, typicky lužním. Housenky drvopleňů totiž poškozují dřevo široké škály listnatých stromů: jabloní, hrušní, švestek, třešní, kdoulí, meruněk, ořešáků, vrb, topolů, osik, olší, dubů, jasanů, bříz, javorů, jilmů a jírovců (kaštanů).
Vývojový cyklus
Můry drvopleňů létají v noci v červnu až srpnu a kladou vajíčka na kůru stromů do prasklin a otevřených ran na stromě. Snůšky obsahují od několika desítek do několika stovek vajíček. Vajíčka jsou oválná, načervenalá, velká pouhých 1,7 mm. Za dva týdny se z vajíček líhnou housenky a ihned se zavrtávají do kůry a dřevní hmoty.
Ve stromě se larvy vyvíjejí 2 až 3 roky. Vývoj housenek je velmi pomalý, protože trávení celulózy obsažené ve dřevě je náročný proces. První rok, kdy se housenky zdržují pouze pod kůrou nebo jich více sdílí jednu chodbu, se požírají navzájem. Většinu času se ale živí dřevem a ve stromě vykusují dlouhé chodby, ve kterých přezimují.
Na konci vývoje se housenka zakuklí, buď přímo ve dřevě nebo v blízkosti stromu pod zemí. Tlustá červená housenka hledající místo k zakuklení tak může vaši pozornost upoutat od srpnu do října. Kukla je 5-6 cm dlouhá, a má oranžovohnědou barvu.
Kukla přezimuje a následující léto se z ní vylíhne dospělec drvopleně. Začíná se pářit a celý cyklus pokračuje. Dospělí motýli již nepřijímají potravu a stromům přímo neškodí. Dospělec drvopleně žije pouhý týden, když mu bez potravy dojde energie. Jeho jediným úkolem je zplodit další generaci.
Fotogalerie: Housenka drvopleně - Kukla - Pohled na kusadla housenky
Škody a příznaky napadení drvopleněm
Napadení stromu drvopleněm poznáte podle těchto příznaků:
- z kůry napadených stromů často vytéká míza,
- ústí chodeb v podobě kruhových otvorů na kmeni, do výšky 1,5 nad zemí,
- z chodeb vypadává trus housenek v podobě načervenalých pilin a hromadí se u paty stromu,
- někdy se z chodeb line nepříjemný zápach připomínající kozu (proto se drvopleň anglicky nazývá goat moth, tedy kozí můra).
Když housenku drvopleně vezmete do ruky, může vás i kousnout.
Výskyt drvopleně je pro napadený strom zhoubný:
- chodby jsou velmi rozsáhlé, larvy se zavrtávají do všech směrů.
- ústí chodeb jsou vstupní branou pro choroby a jiné škůdce,
- napadené stromy jsou oslabené, větve se snadno lámou větrem,
- stromy většinou nakonec odumírají, kompletně provrtané chodbami.
Drvopleni jdou na poraněné a nemocné stromy
Housenky drvopleně nejsou po vylíhnutí z vajíček schopny proniknout kůrou do dřeva zcela zdravého stromu. Stačí jim však malá prasklina, dutina nebo poranění na stromě, aby se do něj dostaly. Samičky drvopleňů přitahují právě poškozené a poraněné stromy, protože pak mají larvy z nakladených vajíčka největší šanci přežít.
V lese jsou tak drvopleni přirozenou součástí ekosystému, protože urychlují zánik nemocných a poškozených stromů. To však sadaři ani zahradníci samozřejmě neocení.
Jak se bránit ?
Zbavit strom drvopleňů je velmi těžké s ohledem na skrytý způsob života housenek uvnitř kmenů a větví stromu. Nejúčinnější je proto ošetření v době, kdy se z vajíček líhnou nové housenky. Mezi kontrolní opatření patří:
- prevence v podobě bílení kmenů, tmelení ran na stromech,
- instalace trychtýřových pastí s feromonem na dospělé motýly,
- mechanická likvidace housenek mimo strom v pozdním létě,
- mechanická likvidace housenek dlouhým drátem, který projde chodbičkami,
- aplikace insekticidů do chodbiček, Nejvhodnější insekticid proti housenkám drvopleně je deltamethrin. Obsahují jej přípravky Fast M, Fast K nebo Atak Deltacaps,
- Oslabené stromy osídlené housenkami se doporučuje pokácet a spálit, aby se nedokončil vývojový cyklus. Kromě toho jsou již napadené stromy pro samičky oblíbeným místem kladení dalších vajíček.