Papriky pěstované na zahrádce mohou trpět několika závažnými chorobami, které ohrožují úrodu i zdraví rostlin. Mezi ty nejvýznamnější patří antraknóza, bakteriální skvrnitost papriky, fytoftorová hniloba papriky (neboli plíseň papriková) a virová bronzovitost rajčete na paprice. Jak tyto choroby rozeznat a co proti nim dělat?
Antraknóza paprik
Antraknózu na paprikách způsobuje mikroskopická houba Colletotrichum coccodes. Šíří se hlavně větrem a deštěm, ale infekce může vznikat i kontaktem plodů s půdou nebo s napadenými plody. Zdrojem nákazy bývá také osivo. Patogen přežívá na zbytcích rostlin v půdě. K jeho šíření dochází za deštivého počasí, obzvlášť pokud plody paprik praskají.
Příznaky antraknózy se projevují nejvýrazněji na dozrávajících a zralých plodech. Vznikají zde okrouhlé, propadlé skvrny s nápadnými soustřednými kruhy. Skvrny se postupně zvětšují, zpočátku jsou béžové až hnědé, a později tmavnou. Napadené části dužniny měknou a často dochází k hnilobě celého plodu. Tmavě hnědé až černé skvrny se někdy objevují i na stoncích.
Ochrana
Mezi preventivní opatření proti antraknóze patří mulčování půdy pod rostlinami, vyvazování paprik k opoře a častá sklizeň zralých plodů. To vše snižuje kontakt plodů s půdou a omezuje šíření choroby. Důležité je také vysévat mořené či dezinfikované osivo. Dezinfekce spočívá v ponoření osiva do vody o teplotě 52 C na 30 minut.
Účinná biologická ochrana paprik spočívá v aplikaci přípravku Polyversum, který je registrován proti houbovým chorobám paprik. Polyversum lze použít i k moření osiva.
Při vlhkém a deštivém létě se doporučuje postřik fungicidy. V praxi se osvědčují měďnaté přípravky. Použít lze postřiky registrované proti plísni rajčete, tedy Champion WG a Ortiva.
Bakteriální skvrnitost papriky
Bakteriální skvrnitost patří k nejčastějším bakteriálním chorobám paprik (a také rajčat) v našich podmínkách. Je způsobena bakterií Xanthomonas vesicatoria. Primárním zdrojem nákazy je infikované osivo. Kromě osiva patogen přežívá také na posklizňových zbytcích rostlin.
Bakterie snadno šíří odstřikující vodou při dešti či závlaze, větrem a také dotykem, při práci na záhoně. K hromadnému výskytu bakteriální skvrnitosti dochází za teplého vlhkého počasí při teplotách kolem 24–27 °C, ideálně při vlhkosti nad 85%.
Na listech paprik se vytvářejí drobné fialově šedé skvrny s černým středem a úzkým žlutým okrajem. Při sušším počasí skvrny vysychají a mrtvé pletivo odpadá, takže listy jsou potrhané a rozpadají se. Často předčasně opadávají.
Infikované květy opadávají, takže se netvoří plody a výnos drasticky klesá. Na zelených plodech paprik vznikají nejprve vodnaté, mírně vypouklé skvrny (3–6 mm) se žlutým lemem; později skvrny zčernají, lem mizí a povrch postižených míst praská.
Ochrana
Zásadní je používat zdravé, nejlépe certifikované osivo. Semena paprik lze ale před výsevem dezinfikovat, například namočením v horké vodě (50 °C po dobu 30 minut) nebo v roztoku octa nebo peroxidem vodíku. Pokud se objeví první příznaky, napadené rostliny je třeba ihned odstranit a zlikvidovat , aby se omezilo další šíření.
Odolné F1 odrůdy: Autry, Green Flash, Labelle, Ninja, Outsider, Playmaker, Prowler, Raven a Samurai.
Jako podpůrné opatření lze využít přípravky na bázi bakterií rodu Bacillus, které do určité míry brzdí rozvoj patogenu. V úvahu připadá např. souprava Zdravá zelenina s obsahem bakterie Bacillus amyloliquefaciens. Tyto biologické prostředky se aplikují preventivně před výsadbou nebo při prvních příznacích.
Proti bakteriálním chorobám obecně neexistuje přímý „lék“, ale preventivní aplikace měďnatých přípravků může infekci omezit. Kontaktní fungicidy na bázi mědi, jako je Champion WG, na povrchu listů vytvoří bariéru, která snižuje počet baktérií a brání jejich vniknutí do pletiv. Jakmile se skvrny plně rozvinou, bývá ochrana již neúčinná.
Během infekce pomáhá alespoň zabrzdit šíření choroby suchý režim (omezit mlžení) a důsledné odstraňování nemocných částí.
Fytoftorová hniloba papriky (plíseň papriková)
Plíseň papriková je houbové onemocnění způsobené oomycetní houbou Phytophthora capsici. Ta přetrvává v půdě ve formě odolných spor a kromě paprik napadá rajčata, lilky, okurky, melouny i dýně. Optimální teplota pro šíření fytospory je 24–33 °C. V teplém a deštivém počasí se choroba může šířit vodou v půdě, povrchovým splachem i postřikem vody na listy.
Patogen do rostliny proniká přes kořenový systém. Z infikovaných kořenů prorůstá do báze stonku, kde způsobuje rychlé zahnívání pletiv. Typickým projevem této plísně je vadnutí rostlin. Na spodní části stonku se objevují vodnaté, tmavě hnědé skvrny, které postupně postupují vzhůru a zaškrcují stonek. Tím je narušen transport vody a živin, což vede k náhlému vadnutí listů, obvykle bez jejich předchozího žloutnutí. Často uvadá celá rostlina.
Při dlouhodobém mokru může plíseň papriková napadnout i listy. Příznakem paprikové plísně na listech jsou potom kruhovité nebo nepravidelné tmavě zelené vodnaté skvrny s tmavým okrajem a nekrotickým středem. Při vlhkém počasí se na stoncích a plodech tvoří jemný bílý vláknitý povlak plísně.
Stejný bílý povlak se může tvořit i na plodech. Ty začínají hnít od stopky nebo od kontaktu s napadenou půdou. Dužnina měkne a zasychá a plody často opadávají před dozráním. Fytoftorová hniloba může způsobovat i ztráty po sklizni – napadené plody mohou během několika dnů zahnívat.
Ochrana
Základem ochrany je předcházet zavlečení patogenu: vysazovat pouze zdravé sazenice a používat nezamořený či sterilizovaný substrát. Doporučuje se pěstování odolných odrůd. Důležitá je správná zálivka: nepřemokřovat záhon a zalévat ke kořenům. Ve skleníku pomůže i udržování nižší vlhkosti vzduchu větráním.
Odolné odrůdy: Paladin, Aristotle X3R, Intruder, Playmaker, Martha-R.
Při výskytu choroby je nutné napadené rostliny (včetně kořenů) urychleně odstranit a spálit nebo hluboce zakopat. Po sklizni je vhodné likvidovat všechny rostlinné zbytky, aby v půdě nezůstával zdroj infekce. Nářadí a pracovní pomůcky by měly být dezinfikovány, aby se patogen nepřenášel dál. Na infikovaný záhon nevysazovat citlivé rostliny minimálně 3 následující roky.
Z biologické ochrany se v praxi osvědčují biologické přípravky obsahující antagonické houby Pythium oligandrum (přípravek Polyversum) nebo bakterie Pseudomonas Pseudomonas putida (přípravek Pro Mix M), které omezují růst fytospory. Řešením je i přípravek Prev Gard obsahující pomerančovou silici. Tyto prostředky je nutné aplikovat preventivně, před rozvojem choroby.
Z chemické ochrany pomohou i nižší dávky měďnatých přípravků (Champion WG), protože měď má částečný účinek i na oomycety.
Virová bronzovitost rajčete na paprice
Onemocnění je způsobeno virem bronzovitosti rajčete, známým pod zkratkou TSWV (Tomato spotted wilt virus). Virus napadá přes 1 300 druhů rostlin. K nejvýznamnějším hostitelům patří papriky a rajčata, ale zdrojem nákazy mohou být i okrasné rostliny jako chryzantémy či jiřiny.
Virus se nepřenáší dotykem ani semeny. Hlavním přenašečem jsou třásněnky, zejména třásněnka západní a třásněnka bavlníková), které virus roznášejí při sání na rostlinách. K infekci paprik dochází často ve sklenících nebo fóliovnících, kde se třásněnky rychle množí, ale choroba se může rozšířit i na venkovních záhonech při silném výskytu těchto škůdců.
Při virové bronzovitosti na paprikách obvykle dochází k zakrnění a celkovému žloutnutí napadené rostliny. Příznakem jsou světle zelené až žluté chlorotické skvrny na listech, chlorotické kresby či mozaika, někdy ve tvaru kroužků, spolu s drobnými nekrotickými skvrnkami. Silně napadené rostliny mají bronzový nádech listů.
Projevem infekce na stoncích jsou hnědé až černé nekrotické proužky, táhnoucí se od báze až k vrcholkům výhonů. Na plodech paprik se objevují žlutozelené mapy a prstencové vzory různé barvy (žluté, zelené, hnědavé), nebo nekrotické skvrny. Plody mohou být deformované a zůstávají částečně nedozrálé a uvadají.
Ochrana
Vzhledem k tomu, že na viry neúčinkují žádné fungicidy, je nutné ihned odstranit a zničit každou rostlinu, která vykazuje příznaky bronzovitosti. Tím se zabrání dalšímu šíření ze zdroje infekce. Klíčové je průběžně monitorovat výskyt třásněnek a udržet jejich populaci na minimu. Ve skleníku pomáhají modré lepové destičky k odchytu škůdců.
Dobrá zásada je nepěstovat papriky v blízkosti náchylných okrasných rostlin (např. jiřin, begónií, chryzantém), které často slouží jako zdroj viru, a dodržovat dostatečné rozestupy mezi paprikami, aby se ztížil přechod hmyzu z rostliny na rostlinu. Po skončení sezóny odstranit veškeré zbytky rostlin; virus v nich bez hostitele dlouho nepřežívá, ale tímto opatřením se eliminují i případné přezimující třásněnky.
Odrůdy paprik s rezistencí vůči viru bronzovitosti: Muretta F1, Balta F1, Tallante F1 nebo Topzel RZ F1.
Nejlepším způsobem ochrany je vysazovat jen prověřený bezvirózní materiál. Pro drobné pěstitele to v praxi znamená získávat osivo a sazenice od spolehlivých producentů a nevnášet do zahrady rostliny neznámého původu.
